223 C 220/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 24 085 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru na základě, které poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč a kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 6 040 Kč do [datum] Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a peněžní prostředky byly poskytnuty na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, tak že ho prověřila v registrech EUCB a CRIF a zhodnotila výpis z účtu žalovaného a jeho výplatní lístky. Žalovaný však na dlužné částce neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně proto nyní požaduje nesplacenou jistinu ve výši 15 000 Kč, poplatek ve výši 6 040 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření, ovšem neuvedl žádné rozhodující skutečnosti pro danou věc, když se vyjádření týkalo hrazení koncesionářského poplatku a nikoliv nároku z úvěrové smlouvy, jež je předměte tohoto řízení. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se na jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 4. Soud zjistil následující skutečnosti. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěru a smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 6 040 Kč, RPSN činila 3710 %. [příjmení] byla poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 28 dnů, tj. do [datum]. 6. Z profilu klienta, historie údajů a žádosti o úvěr bylo zjištěno, že ke dni [datum] splácel žalovaný tři spotřebitelské úvěry, kdy celková dlužná částka byla 60 000 Kč. Žalovaný měl dále 14 ukončených spotřebitelských smluv. V rejstříku zapsaných exekucí a insolvenčním rejstříku neměl žalovaný žádný záznam. Žalovaný je svobodný, bezdětný, jeho měsíční příjem je 40 000 Kč a celkové měsíční výdaje jsou 15 000 Kč. Na splátkách splácí žalovaný 9 999 Kč měsíčně. 7. Z potvrzení o provedené platbě od [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] připsána částka ve výši 15 000 Kč. 8. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] žalovaný. Dne [datum] byla na tento účet připsána částka 15 000 Kč, kdy odesílatelem této částky byla žalobkyně. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] zaslané formou emailu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě dluhu do sedmi dnů od doručení. 10. Z dalších provedených důkazů (fotografie žalovaného a jeho občanského průkazu) soud neučinil žádné pro věc podstatné skutkové zjištění. 11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také„ SpÚ“). 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 17. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 18. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 19. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 20. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. [číslo jednací], a ze dne 8. 10. 2020, č. j. [číslo jednací]. 21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 24. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a ža