224 C 148/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena při podpisu smlouvy v hotovosti částka 15 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal vrátit se sjednaným úrokem ve výši 1 444 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, s úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč, s úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dnem následujícím po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. [datum], tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný na úvěr a další sjednané úhrady zaplatil celkovou částku 14 992 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 259,40 Kč, úroku ve výši 344,68 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 3 398,79 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 644,58 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 248,54 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč, úroku z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 2 024,51 Kč, zákonného úroku z prodlení do [datum] ve výši 1 194 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok 15 % ročně z částky 7 259,4 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 7 604,08 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným. Rovněž byl žalovaný prověřován v interních a v externích databázích. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ve věci se nijak nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli uvedeného dne smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy částka 15 000 Kč. Mezi stranami byly sjednány i poplatky požadované žalobkyní, a to úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. 4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že obsahuje údaje o úvěru, specifikaci klienta, a to, že je [anonymizováno], má [anonymizováno] vyživovací povinnost, bydlí u [role v řízení] a je [anonymizováno]. Příjem ze [anonymizováno] činí [částka], za bydlení hradí 1 000 Kč měsíčně, za dopravu a jídlo [částka] měsíčně, jsou mu prováděny srážky ze mzdy ve výši [částka]. Nejvyšší dosažené vzdělání má [anonymizováno]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán a vyzván k úhradě dlužné částky do [datum], předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 7. Z ostatních listin nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]). 13. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. 14. Žalobkyně po poučení další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila. 15. Ve vztahu k posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalovanému neuvedla. Z předložených listin vyplývá pouze to, že se právní předchůdce žalobkyně omezil toliko na údaje zjištěné od žalovaného stran příjmů, údaje stran výdajů žalovaného již nezjišťoval. Právní předchůdce žalobkyně neověřoval údaje týkající se příjmů žalovaného, stejně jako nezjišťoval, ani neověřoval doložení výdajů jako nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod. Žalobkyně tak neuvedla, ani neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval nejen příjmy, ale především výdaje žalovaného, zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 16. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný však od právního předchůdce žalobkyně převzal částku 15 000 Kč, přičemž dosud jemu či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradil celkovou částku 14 992 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 8 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum]