227 C 21/2024-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 81 403,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru č., hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 10,99 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč ve 72 měsíčních splátkách po 3 873 Kč vždy ke 14 dni v měsíci. Před podáním žaloby žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tak že zhodnotila příjmy a výdaje žalovaného a prověřila žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Dále byla sjednána možnost okamžitého zesplatnění celého úvěru, a to v případě neplní smluvních podmínek žalovaným. Žalovaný v období od 14. 8. 2019 do 14. 8. 2023 řádně a včas hradil splátky, ode dne 14. 9. 2023 však žalovaný nehradil ničeho. Protože žalovaný splátky nehradil, žalobkyně celý úvěr ke dni 21. 12. 2023 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto požaduje nesplacenou jistinu ve výši 79 903,65 Kč, kapitalizovaný úrok od 14. 8. 2023 do 19. 12. 2023 ve výši 2 883,64 Kč, poplatky za upomínky ve výši 1 500 Kč, smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně z částky 79 903,65 Kč od 20. 12. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % u částky 79 903,65 Kč od 30. 12. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy k jednání soudu nedostavil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu na základě, které poskytla žalovanému částku ve výši 200 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s úrokem ve výši 10,99 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč ve 72 měsíčních splátkách po 3 873 Kč. RPSN činila 12,39 %. Poslední splátka měla být uhrazena dne 14. 7. 2025. Částka byla žalovanému poskytnuta na bankovní účet. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Dále byla sjednána možnost okamžitého zesplatnění celé dlužné částky, a to pro případ řádného nehrazení splátek ze strany žalovaného. Smlouva byla podepsána žalobkyní. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č., hodnota, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, prostřednictvím unikátního SMS kódu úvěrovou smlouvu podepsal.6. Z potvrzení o vyplacení úvěru č., hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet č. , Anonymizováno, poukázána částka 200 000 Kč.7. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č., hodnota, soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ověřila, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 34 400 Kč, kdy je zaměstnán ve společnosti , jméno FO, . Dále žalobkyně zjistila měsíční výdaje žalovaného ve výši 15 000 Kč. Žalovaný byl žalobkyní lustrován v rejstříku BRKI, NRKI, ISIR a SOLUS s negativními zjištěními. Dále bylo v potvrzení uvedeno, že žalovaný je svobodný a žije ve vlastním bytě. Žalovaný měl již splácet čtyři další úvěry, a to ve splátce po 5 747 Kč s tím, že zbývá uhradit 434 428 Kč, ve splátce po 1 775 Kč s tím, že zbývá uhradit 196 000 Kč, ve splátce po 2 443 Kč s tím, že zbývá uhradit 273 824 Kč a ve splátce po 3 745 Kč s tím, že zbývá uhradit 1 107 318 Kč. Z úvěrové zprávy žalovaného soud zjistil, že žalovaný má v současnosti evidovaný jeden splátkový úvěr a tři kreditní karty. V minulosti mu byly tři žádosti o poskytnutí úvěru formou splátek odmítnuty. Dále má žalovaný již ukončené 5 úvěrů čerpaných formou splátek a jeden čerpaný formou kreditní karty.8. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný celkem uhradil 120 096,35 Kč na jistině, 4 000 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 65 680,65 Kč na úrocích a 2 000 Kč na poplatcích za upomínání. Poslední splátka byla uhrazena dne 14. 9. 2023. Žalovaný doposud neuhradil 79 903,65 Kč na jistině, 2 883,64 Kč na úrocích a 1 500 Kč na poplatcích za upomínání.9. Z dopisu žalobkyně ze dne 20. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru z důvodu porušování smlouvy žalovaným. Dále byl žalovaný vyzván pod hrozbou žaloby k zaplacení dluhu do 10 dnů.10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 5. 4. 2024 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č., Anonymizováno, je žalovaný. Dne 23. 7. 2019 byla na bankovní účet žalovaného poukázána částka ve výši 200 000 Kč, jejímž odesílatelem byla žalobkyně.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatelka tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.17. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do pr