25 C 57/2024-67 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 164 529 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 6. 2023 žalovaná podepsala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. 9103235059, na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet uvedený žalovanou ve smlouvě částku 107 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splácet v 36měsíčních splátkách po 6 909 Kč, úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 66,3 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, a to kontrolou databází SOLUS a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou, zda doklad totožnosti žalované není evidován jako neplatný, žalobkyně vycházela dále z dokladů a informací od žalované, tj. z prohlášení žalované a z výpisu z účtu. Žalovaná dle žalobkyně uhradila do podání žaloby celkem částku 6 909 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne 22. 10. 2023. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 123 397,69 Kč (tzv. nová jistina). V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2x 499 Kč) a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 39 734,80 Kč, úrok ve výši 66,3 % ročně, za dobu od 16. 11. 2023 ve výši 15 % ročně a úrok z prodlení. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaná uvedené částky neuhradila.2. Na jednání nařízené na 18. 11. 2024 se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.4. Z oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, ze smlouvy o úvěru č. 9103235059 ze dne 2. 6. 2023 včetně přílohy (dále jen „smlouva o úvěru“), dodatku č. 1 a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s žalovanou uzavřely smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované částku 107 000 Kč a žalovaná se zavázala částku prostřednictvím 36měsíčních splátek ve výši 6 909 Kč vrátit. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni zaplatit, činila 248 724 Kč, úroková sazba činila 66,3 % ročně, RPSN činila 90,67 %.5. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila 6 909 Kč, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta.6. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s částečným výpisem z účtu žalované bylo zjištěno, že úvěr ve výši 107 000 Kč byl žalované dne 5. 6. 2023 vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 2. 6. 2023 byla žalovaná v tomto registru bez záznamu. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 2. 6. 2023 podala 4 žádosti o úvěr u finanční instituce jiné než žalobkyně, její finanční expozice byla v částce 179 294 Kč a neměla žádné dluhy po splatnosti.8. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná mimo jiné prohlašuje, že se nenachází v úpadku, a že údaje, které žalovaná žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné, a že je úvěr schopna splácet řádně a včas.9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem 23 184 Kč, jako své výdaje uvedla částku 8 775 Kč (4 860 Kč jako životní minimum a 3 915 Kč jako výdaje na bydlení), žádné jiné splátky neuvedla. Volné zdroje žalované tak byly vyčísleny částkou 13 412 Kč. Dále bylo uvedeno, že má maturitu, pracuje u zaměstnavatele , právnická osoba, , je vdaná a bydlí ve vlastním bydlení.10. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná obdržela od zaměstnavatele v únoru 2023 částku 18 470 Kč, v březnu 2023 částku 21 397 Kč, v dubnu 2023 částku 23 226 Kč a v květnu 2023 částku 24 938 Kč.11. Z upomínek žalobkyně ze dne 18. 9. 2023 a 18. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.12. Z oznámení ze dne 22. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila.13. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 3. 2024 a z podacího archu bylo zjištěno, že dne 8. 3. 2024 odeslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní výzvy.14. Z občanského průkazu žalované a z interních listin žalobkyně nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.15. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně sjednala úvěrovou smlouvu shora uvedeného rozsahu se žalovanou jakožto spotřebitelem, jak vyplývá zejména z označení jeho osoby ve smlouvě osobními údaji.22. Smluvní vztah spadá pod úpravu zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni tvrzeného právního jednání a žalobkyně jakožto úvěrující byla povinna splnit zákonné podmínky při sjednávání úvěru. Dle soudu však žalobkyně úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru nezkoumala s odbornou péčí. Určité kroky sice v tomto směru učinila (ověření příjmů), ovšem omezila se pouze na formální ověřování, když strukturu výdajů žalované nezkoumala vůbec (prostřednictvím výpisů z účtu apod.). Je rovněž s podivem, že nijak nevzala v úvahu, že žalovaná v té době již byla finančně exponována v částce 179 294 Kč vůči dalším věřitelům a blíže nezkoumala strukturu závazků žalované, když jejich existenci z výpisu z NRKI zjistila. Posouzení se podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. Z judikatury k předchozí právní úpravě spotřebitelského úvěru (která je použitelná i nyní s ohledem na prakticky shodný obsah dotčených ustanovení) v této souvislosti plyne, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ově