216 C 124/2025-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 21 419 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č., hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 12 000 Kč. Částka byla žalovanému poskytnuta dne 29. 5. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 7. 12. 2024 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písmeně informován. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky pod hrozbou žaloby dne 15. 1. 2025 upomínán, ani přesto dluh neuhradil. Žalobkyně proto nyní po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvního úroku ve výši 9 419 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný uvedl, že si není vědom, že by si od právní předchůdkyně žalobkyně půjčoval jakoukoliv částku. Již více než jeden rok bankovní účet č., č. účtu, nepoužívá, účet však není zrušený.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se omluvil z druhého soudního jednání. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a následně věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č., hodnota, ze dne , datum, a obchodních podmínek bylo zjištěno, že účastníci si sjednali dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr společně s úrokem ve výši 150 % ročně v měsíčních splátkách splatit. RPSN bylo 311,3 %. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Listina nebyla žalovaným podepsána.5. Z výpisů z účtů bylo zjištěno, že na bankovní účet č., č. účtu, byla dne 29. 5. 2025 poukázána částka 12 000 Kč pod VS:, var. symbol, . K uvedenému bankovnímu účtu není evidován žádný disponent. Ze zpráv banky ze dne 6. 8. 2025 a ze dne 29. 9. 2025 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaný. Dne 29. 5. 2024 byla na účet poukázána částka 12 000 Kč pod VS:, var. symbol, .6. Z výzvy ze dne 7. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán, zároveň byl informován o zesplatnění celého úvěru.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 1. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů.9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění k datu právního jednání.10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 573 o. z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru nemá povinně písemnou formu, avšak je povinností žalobkyně prokázat svoje tvrzení ohledně uzavření smlouvy a podmínek úvěru. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu, z této listiny však nebylo možno prokázat vůli žalovaného uzavřít smlouvy tvrzeného obsahu.16. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, připravila se tak o poučení soudem podle § 118a o. s. ř., že je její povinností prokázat uzavření smluv, obsah smluv o úvěru a prokázat zjišťování spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o úvěruschopnosti žalovaného a poskytnutí úvěru bez důvodných pochybností o schopnosti úvěr splácet. Jak přitom plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 o. s. ř., neprokázala svá tvrzení ohledně obsahu uzavřených smluv a zejména zjišťování úvěruschopnosti, nemohlo jí tedy být plně vyhověno.17. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný nic nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzýván k úhradě, ani přes to však nic nevrátil. Soud tak žalobě co do jistiny ve výši 12 000 Kč, které se žalobkyně domáhala, v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. vyhověl. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnu18. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení nebylo možné žalobkyni přiznat od požadovaného dne, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne 15. 1. 2025, ve smyslu § 573 o. z. ji doručila žalovanému třetí pracovní den po odeslání, a určila lhůtu k plnění do tří dnů. Žalovaný je tak od 24. 1. 2025 v prodlení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., tak že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 347,7 Kč, přičemž tato částka představuje 12,05 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,03 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 071 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 419 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákl