216 C 183/2025-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyní žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 19. 7. 2024 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit do 26. 10. 2024. Smlouva byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě a úvěr byl žalované vyplacen na uvedený účet. Žalovaná však právní předchůdkyni žalobkyně nic nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně upomínána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně žádá jistinu ve výši 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 16 000 Kč od 27. 10. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Předložena byla smlouva o úvěru č. , hodnota, , kdy je jako věřitel uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaná, obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, splatnost byla 18. 9. 2024, dále byl předložen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě č., hodnota, , dle kterého byl úvěr navýšen na částku 16 000 Kč, celkem mělo být tedy splaceno 16 000 Kč, RPSN bylo 0 %. Smlouva je datovaná ke dni 19. 7. 2024, dodatek ke dni 25. 7. 2024, ani jedna z listin není účastníky podepsaná. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že z účtu č., č. účtu, byla dne 19. 7. 2024 právní předchůdkyni žalobkyně zaslána částka 0,01 Kč a z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byla dne zaslána 19. 7. 2024 částka 15 000 Kč a dne 25. 7. 2024 byla zaslána částka 1 000 Kč, obě tyto částky byly zaslány na účet č., č. účtu, . Z výzvy ze dne 26. 10. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 16 692 Kč jako dluhu z předmětného úvěru do 26. 10. 2024. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení ze dne 15. 3. 2025 bylo zjištěno že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované dne 15. 3. 2025 písemně oznámeno. Z předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne 15. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně pod hrozbou žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.11. Žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický, soud tak neměl za prokázané sjednání úvěrové smlouvy. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně převzala částku 16 000 Kč, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, nevrátila ničeho. Žalovaná netvrdila žádný právní titul pro zaplacení předmětné částky, soud tak vyšel z toho, že žalobkyně se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila co do částky 16 000 Kč a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Žalovaná věděla, že má částku vrátit do 26. 10. 2024, soud tak žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od následujícího dne. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za tři úkony právní služby dle §11 a.t. realizované před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) celkem 1 200 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o.. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.