217 C 111/2025-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky 18 200 Kč s příslušenstvím sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 800 Kč, poplatku za administraci ve výši 700 Kč, poplatků za odeslané upomínky , a to 50 Kč za SMS upomínku a 30 Kč za upomínku e-mailem, celkem 800 Kč, dále poplatku za písemné výzvy k zaplacení 2 x 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období do , datum, kapitalizovanou částkou 3 750 Kč, to vše s poukazem na to, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které tato společnost vyplatila žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná spolu se sjednanými poplatky včas nezaplatila. Vznikla jí tak povinnost vedle dlužné jistiny a poplatku zaplatit také sankční poplatky a smluvní pokutu. Pohledávka za žalovanou byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena na společnost , právnická osoba, a následně na žalobkyni. Žalovaná nic nezaplatila ani k předžalobní upomínce.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Dne , datum, bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila.4. Z vyjádření žalobkyně uvedených v žalobě bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru šetřil úvěruschopnost žalované její lustrací v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, dotazoval se žalované na její pravidelné příjmy a výdaje, na základě toho dospěl k závěru, že žalovaná je schopna poskytovaný úvěr řádně splatit. Žádný důkaz k prokázání těchto tvrzení žalobkyně neoznačila, nepředložila. Soud měl v úmyslu ji při ústním jednání po kvalifikovaném poučení dle § 118 a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení ohledně zjištěných příjmů a výdajů žalované, k označení a předložení důkazů k prokázání doplněných tvrzení, nicméně žalobkyně se ústního jednání neúčastnila.5. Z písemnosti nazvané „smlouva o spotřebitelském úvěru 525458“ datované dne , datum, ve spojení s potvrzením o platbách soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla vedena jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých tato společnost na účet označený jako účet žalované v písemnosti smlouvy, z něhož poukázala dne , datum, na účet společnosti verifikační platbu 10 Kč, vyplatila žalované dne , datum, částku 10 000 Kč s variabilním symbolem rodným číslem žalované, specifickým symbolem čísla smlouvy s Avízem „Půjčka“. Z e-mailové upomínky datované dne , datum, bylo soudem zjištěno, že společnost , právnická osoba, . tohoto dne vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 13 790 Kč z titulu nezaplaceného spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , právnická osoba, jako postupníkem a dále smlouva o postoupení pohledávek ze stejného dne mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem prokazují, že pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postupně postoupena na společnost , právnická osoba, a následně na žalobkyni.6. Podle § 2 991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.8. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…10. V souzeném případě soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou k platnému uzavření smlouvy o úvěru nedošlo, neboť žalobkyně v řízení řádně netvrdila a neprokázala, že poskytovatel úvěru před jeho vyplacením žalované vůbec úvěruschopnost žalované posuzoval. Soud tak pro neprokázání splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zsu.11. V řízení bylo dále prokázáno vyplacení částky 10 000 Kč společností , právnická osoba, . na účet žalované dne , datum, , protože žalovaná v řízení ani netvrdila, že by na tuto částku jmenované společnosti, nebo žalobkyni, na níž byla pohledávka z bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, jak prokazují smlouvy o postoupení pohledávek, uložil soud žalované podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč.12. Dluh z bezdůvodného obohacení byl splatný k výzvě věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, když se neuplatní splatnost dle § 87 odst. 1 věty poslední zsu, neboť žalovaná žádné skutečnosti ohledně svých možností jistinu vrátit ani netvrdila. Jak prokazuje upomínka, žalovan