219 C 194/2025-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 764 Kč s příslušenstvím z důvodů, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s ním dne 30. 9. 2024 uzavřena smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč, z toho 14 000 Kč dne 30. 9. 2024, 700 Kč dne 4. 11. 2024 a 1 300 Kč dne 24. 1. 2025. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit společnosti , právnická osoba, uvedené peněžní prostředky a zaplatit jí úrok, to vše v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek společnosti , právnická osoba, na adrese www., Anonymizováno, .cz, kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svého jména, data narození, rodného čísla, adresy bydliště, telefonního čísla a e-mailové adresy, dále odsouhlasil znění smlouvy, byl mu zřízen uživatelský účet, dále požádal o poskytnutí konkrétní výše peněžních prostředků, společnost , právnická osoba, mu zaslala návrh smlouvy s konkrétní výší poskytovaných peněžních prostředků a žalovaný jej přijal zadáním kódu z SMS. Společnost , právnická osoba, prověřila schopnost žalovaného splatit požadované peněžní prostředky na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích a dále na základě lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a registrech SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný se však dostal do prodlení s placením. Společnost , právnická osoba, jej z toho důvodu opakovaně upomínala a v upomínce ze dne 30. 4. 2025 žalovaného v souladu s ujednáním smlouvy vyzvala k okamžitému vrácení všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků. Pohledávka vůči žalovanému byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy ze dne 12. 12. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalobkyní požadovaná částka 16 764 Kč se skládala z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 13 935 Kč a ze smluvního úroku ve výši 2 829 Kč. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k plnění upomínkou ze dne 19. 6. 2025. Jako příslušenství žalobkyně po žalovaném požadovala zaplatit úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 13 935 Kč, a to od 1. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud věc projednal při jednání dne 12. 11. 2025, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalobkyně ani její zástupkyně se k jednání nedostavily ani nepožádaly o odročení, přestože předvolání k jednání bylo zástupkyni žalobkyně doručeno již dne 16. 10. 2025 (č. l. 42). Žalovaný se k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení, přestože předvolání k jednání spolu s žalobou mu byly doručeny do vlastních rukou již dne 27. 10. 2025 (č. l. 42 a 44). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z písemnosti označené jako smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, (č. l. 5–8) a z obchodních podmínek , právnická osoba, pro produkt , Anonymizováno, (č. l. 17–21) soud zjistil, že v uvedené písemnosti jsou jako smluvní strany označeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitel a žalovaný jako klient. V písemnosti je uvedeno, že společnost , právnická osoba, se zavazuje poskytnout žalovanému na jeho požádání na jeho bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky, a to i opakovaně, ale jen tak, aby celková výše poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků nečinila více než 14 000 Kč. Zároveň bylo v písemnosti uvedeno, že společnost , právnická osoba, poskytne žalovanému peněžní prostředky poprvé dne 30. 9. 2024 v celé výši 14 000 Kč. V písemnosti bylo dále uvedeno, že žalovaný se zavazuje vrátit společnosti , právnická osoba, poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok ve výši 80 % ročně z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků, a to ve splátkách splatných vždy do 30. dne od prvního poskytnutí peněžních prostředků a dále do 30. dne od splatnosti předchozí splátky, a to ve výši tvořené součtem 5 % z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků a úroku do dne splatnosti splátky. Pro případ prodlení se splacením splátky po dobu 90 a více dnů měla mít společnost , právnická osoba, právo požadovat okamžité vrácení všech poskytnutých peněžních prostředků a okamžité zaplacení celého úroku. Podle písemnosti byly součástí smlouvy také obchodní podmínky , právnická osoba, pro produkt , Anonymizováno, . Písemnost nebyla opatřena vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem žalovaného, namísto toho obsahovala pouze údaje o kódu zaslaném v SMS na telefonní číslo , tel. číslo, .6. Ze 3 výpisů z běžného účtu (č. l. 9, 10 a 11) soud zjistil, že dne 30. 9. 2024 byla provedena platba ve výši 14 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 4. 11. 2024 platba ve výši 700 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a dne 24. 1. 2025 platba ve výši 1 300 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , všechny ve prospěch účtu číslo , č. účtu, .7. Dále soud ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 (č. l. 23–33) včetně dodatku č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2024 (č. l. 12–14), ze seznamu postoupených pohledávek (č. l. 34) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2025 (č. l. 15) včetně plné moci ze dne 12. 12. 2024 (č. l. 15 p. v.) zjistil, že na základě smlouvy ze dne 12. 12. 2024 společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku vůči žalovanému související se smlouvou číslo , hodnota, na žalobkyni, o čemž žalovaného vyrozuměla žalobkyně dopisem ze dne 19. 6. 2025 na základě plné moci udělené jí pro ten účel dne 12. 12. 2024 společností , právnická osoba8. Konečně z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025 (č. l. 16) včetně podacího lístku (č. l. 4) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným téhož dne advokát Mgr. , jméno FO, jako zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 17 134,93 Kč související se smlouvou uzavřenou se společností , právnická osoba, dne 30. 9. 2024, a to nejpozději do 3 dnů.9. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, v září a v listopadu 2024 a v lednu 2025 poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Podle žalobkyní předložené písemnosti se žalovaný zavázal vrátit společnosti , právnická osoba, poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí ujednaný úrok. Pohledávka vůči žalovanému byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Dopisem ze dne 19. 6. 2025 pak žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení dlužné částky do 3 dnů.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]skytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihléd