228 C 12/2025-75 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 20 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 20 000 Kč, nákladů na zaslání dvou upomínek ve výši 1 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z jistiny od 8. 3. 2025 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, uzavření smlouvy je dle žalobkyně patrné z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, a také z navazujících úkonů žalovaného – zaslání verifikační platby. Žalobkyně dále uvádí, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěryschopnost žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně dále doplnila, že při uzavírání smlouvy jí klient zasílá kopii průkazu totožnosti a alespoň jednoho dalšího dokladu, dokládá existenci bankovního účtu výpisy, dále je prováděna autorizace skrze unikátní kód, je zasílána verifikační platba. V rámci posuzování úvěryschopnosti bylo vyžádáno daňové přiznání, výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně dále posuzovala údaje z insolvenčního rejstříku, výpisy z centrální evidence exekucí, výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z registru SOLUS, výpis z registru REPI. K finanční situaci žalovaného žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že jeho příjem měl činit 23 753 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, splátka úvěru měla činit 4 000 Kč a finanční zůstatek spotřebitele tak měl být 16 753 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, z účasti na jednání se omluvil. Dále uvedl, že dluh uznává, ale rád by využil svého práva na přezkoumání postupu společnosti finančním arbitrem dle zákona o spotřebitelském úvěru.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti.4. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)).5. Dle obsahu listiny označené jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, spolu s předsmluvními informacemi a tabulkou umoření, měla žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, se splátkou ve výši 4 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni kalendářního měsíce, spolu s úrokem ve výši 48 000 Kč vypočteným sazbou 20 % měsíčně. Ze smlouvy vyplývá i oprávnění žalobkyně v případě nezaplacení úvěr zesplatnit. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného. Z obsahu smlouvy pak vyplývá, že měla být uzavřena distančně, prostřednictvím klientského účtu, kdy měl být na telefonní číslo , tel. číslo, zaslán unikátní sms kódu. Pro případ prodlení žalovaného, a tedy zaslání upomínky, byl sjednání poplatek za upomínku částkou 500 Kč, za první i druhou upomínku. U žalovaného je uvedeno, že byl svobodný, neměl děti, průměrný příjem činil 23 753 Kč, náklady na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky činily 0 Kč, sázky 0 Kč, nemá jednorázové závazky, finanční zůstatek spotřebitele 16 753 Kč. Lustrace včetně registru SOLUS byly bez negativních záznamů s výjimkou lustrace v registru platebních informací REPI, podle něhož šlo o extrémně rizikového klienta. K výstupům z registrů žalobkyně předložila výsledky lustrací s odpovídajícím výsledkem. Žalovaný ke dni 9. 7. 2024 neprocházel insolvenčním rejstříkem a také neměl žádný zápis v rejstříku exekucí. Předložený občanský průkaz i řidičský průkaz náležel žalovanému a podle kontroly OP nebyl občanský průkaz veden jako neplatný. Podle výpisů bankovního účtu č. , č. účtu, tento náleží žalovanému. Za duben 2024 činil konečný zůstatek: - 8 861,30 Kč, za červen 2024: - 9 894,26 Kč, za květen 2024 – 10 193,47 Kč. Dle daňového přiznání žalobce za kalendářní rok 2023 měl v tomto roce příjem toliko ze samostatné činnosti, kdy jeho příjmy činily 407 201 Kč, výdaje pak 244 321 Kč a rozdíl mezi tím a tedy i dílčí základ daně pak činil 162 880 Kč. Dle výpisu z živnostenského rejstříku je žalovaný držitelem živnostenských oprávnění, obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb a dále pak v silniční motorového dopravě. Detail pohybu –– okamžitá příchozí platba potvrzuje, že dne 11. 7. 2024 byla příchozí částka 1 Kč zaslána z bankovního účtu č. , č. účtu, , poznámka byla , Jméno žalovaného, . Detail pohybu – bezhotovostní platba potvrzuje, že dne 11. 7. 2024 byla částka 00 000 Kč zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol byl 157136 a poznámka byla , jméno FO, úvěr. Upomínkami ze dne 20. 9. 2024 a ze dne 5. 10. 2024 včetně e-mailových znění z totožných byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2025 odeslanou dle podacího lístku téhož dne byl žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky před podáním žaloby do 7. 3. 2025. Zprávou , Anonymizováno, pak bylo doloženo, že účet, na který byla zaslána částka 20 00 Kč je účtem žalovaného.6. Věc byla posouzena podle právních předpisu platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požad