230 C 152/2025-49 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 36 966 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 24. 10. 2024 s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr v původní výši 1 000 Kč, když žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 30 000 Kč, který měl být spolu se smluvním úrokem ve výši 6 966 Kč splacen nejpozději dne 27. 12. 2024. Do uvedeného data však žalovaná dlužnou částku nevrátila. Smlouva o úvěru byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, , kde si žalovaná vybrala dle vlastní volby dostupné parametry – výši úvěru a termín splatnosti a vyplnila registrační formulář se svými osobními údaji včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté se žalovaná seznámila s obsahem a podmínkami konkrétní smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 24. 10. 2024 převodem na bankovní účet žalované č. ú. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky a byla právní předchůdkyní žalobkyně a následně i žalobkyní opakovaně vyzvána k její úhradě. Pohledávka byla smluvně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaná částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 6 966 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 966 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, ačkoliv k tomu byla před podáním žaloby vyzvána. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný, navrhovala žalobkyně, aby byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila a ani se neomluvila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Na základě žalobkyní předložených listin („Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , výpisu z účtu vedeného na právní předchůdkyni žalobkyně, zprávy banky ze dne 9. 9. 2025, upomínky ze dne 27. 12. 2024, předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2025 včetně podacího lístku, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025,) soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na bankovní účet č. ú. , č. účtu, částku v souhrnné výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná je jediným majitelem a disponentem tohoto účtu. Splatnost dluhu byla smlouvou o úvěru sjednána do dne 23. 11. 2024. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně proto opakovaně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Dopisem ze dne 20. 5. 2025, odeslaným téhož dne, právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky ve výši 43 634,15 Kč na žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované zaslala dne 20. 5. 2025 předžalobní výzvu, kde požadovala úhradu částky ve výši 51 280,15 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 43 634,15 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 7 646 Kč, a to do tří dnů. Žalovaná uvedenou částku ani po této výzvě neuhradila. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne 24. 10. 2024 smlouvu o úvěru ve znění přiložené listiny, na základě které se žalovaná zavázala jistinu ve výši 30 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 966 Kč vrátit, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “ včetně dodatků ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž by se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč s poplatkem a úrokem za sjednaných podmínek. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.8. Podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.11. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.12. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Soud se nejdříve jako předběžnou otázkou zabýval platností smlouvy o úvěru, když dospěl k závěru, že se jedná o smlouvu neplatnou. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický, když na listině bylo pouze uvedeno, že k uzavření smlouvy došlo způsobem specifikovaným výše a na místě zamýšleného podpisu byly uvedeny údaje o tom,