230 C 167/2025-64 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 17 442 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz dne 12. 7. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Žalovanému byla převodem na bankovní účet poskytnuta dne 12. 7. 2024 částka 12 000 Kč, dne 9. 8. 2024 částka 600 Kč, dne 11. 9. 2024 částka 600 Kč, dne 10. 10. 2024 částku 600 Kč, dne 11. 11. 2024 částka 600 Kč a dne 10. 12. 2024 částka 600 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 10. 4. 2025 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky upomínán, ani přesto dluh neuhradil. Žalobkyně proto nyní po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 519 Kč a smluvního úroku ve výši 5 923 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 519 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 12 000 Kč a žalovaný se měl zavázat úvěr spolu s úrokem ve výši 150 % ročně splácet. Listina neobsahuje podpis žalovaného ani věřitele společnosti , právnická osoba4. Z výpisů z účtů bylo zjištěno, že na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, byla poukázána dne 12. 7. 2024 částka 12 000 Kč, dne 9. 8. 2024 částka 600 Kč, dne 11. 9. 2024 částka 600 Kč, dne 10. 10. 2024 částka 600 Kč, dne 11. 11. 2024 částka 600 Kč a dne 10. 12. 2024 částka 600 Kč.5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán. Oznámení a předžalobní výzva byly žalovanému odeslány téhož dne.6. Z obchodních podmínek soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro věc samou.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.9. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.10. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru. Ačkoliv ke sjednání není třeba písemné formy, je třeba, aby žalobkyně svoje tvrzení prokázala. Soud nemá z navržených důkazů za prokázané, že tomu tak bylo, že by účastníci uzavřeli smlouvu tvrzeného obsahu. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 o. s. ř., neprokázala svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru, když poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. se jí nedostalo pro její nepřítomnost u jednání.15. Protože však žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla částku 15 000 Kč a žalovaný žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdil, vyšel soud z toho, že žalovaný se na úkor žalobkyně o tuto částku bezdůvodně obohatil. Žalobkyně na vyplacené jistině požadovala pouze 11 519 Kč, co do této částky tak bylo žalobě vyhověno. S ohledem na neunesení důkazního břemena ohledně sjednání úroku z úvěru byl požadovaný nárok na zaplacení úroku z úvěru zamítnut (výrok II.).16. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení nebylo možné žalobkyni přiznat od požadovaného dne, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne 20. 5. 2025, ve smyslu § 573 o. z. ji doručila žalovanému třetí pracovní den po odeslání 23. 5. 2025, a určila lhůtu k plnění do tří dnů. Žalovaný je tak od 27. 5. 2025 v prodlení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.17. Pro úplnost pak soud uvádí, že se pro nadbytečnost již nezabýval případným nezkoumáním úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně zaznamenala v řízení nadpoloviční úspěch. Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části. Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 33 %, pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí 928,95 Kč (tzn. poměrná část nákladů řízení v celkové výši 2 815 Kč), kterou tvoří soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč, náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 1 200 Kč dle § 7 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), za 3 úkony právní služby ve smyslu § 11 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a z náhrady za 21% DPH (vyjma soudního poplatku) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představované částkou 315 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak soud stanovil ve výroku III. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k