207 C 42/2026-71 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 684,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 703,93 Kč jdoucím od 26. 6. 2025 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz dne 17. 12. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, dle níž byla žalovanému poskytnuta ve prospěch jeho účtu částka nejprve 5 000 Kč a následně ještě 3 004+2 101+3 001 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení, žalobkyně proto smlouvu vypověděla ke dni 26. 6. 2025 a požaduje splacení jistiny 12 978,36 Kč s poplatkem ve výši 1,99% z vyplacené tranše, tj. 205,25 Kč, dále s poplatky 165 Kč z každé tranše za službu „Presto“, tj. 520,32 Kč, a smluvní úrok 1,066% denně, tj. 6 980,17 Kč do ukončení smlouvy. Žalovaný na dluh splatil celkem 16 788,24 Kč, ale protože žalovaný dlužnou jistinu do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen podle článku VIII. odst. 1 smlouvy zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny. Proto žalobkyně propočetla za dobu prodlení smluvní pokutu na 16 470,04 Kč a na splacené částky ji započetla, vedle toho započetla další část plnění na poplatky a jen 127,47 Kč na jistinu.2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání, soud ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, znějící na částku úvěrového limitu 13 100 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby, jak byly uvedeny v žalobě, včetně ujednání o smluvní pokutě 0,1% denně z celkového dluhu, a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, výše úroku je 1,066% denně, RPSN činí 2 151,19% (!). Dále žalobkyně založila do spisu i tisk upozornění žalovanému na prodlení a předžalobní výzvu včetně podacího lístku.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 17. 12. 2024 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoli však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému dne 17. 12. 2024 částku 5 000 Kč následně 20. 1. 2025 částky 3 004+ 2 101+3 001 Kč na č. účtu , č. účtu, , což soud ověřil i dotazem na banku. Dle smlouvy se žalovaný zavázal částku poskytnutého úvěru vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, úrokem a poplatky za volitelné služby vždy do 30 dnů od čerpání úvěru, s možností opakovaných výběrů a datem konečné splatnosti 10. 6. 2026. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě uvedeno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s upomínáním).5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný ani z části. Smlouva o spotřebitelském úvěru je podřízena právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty ani na poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky celkem 13 106 Kč, žalovaný ovšem podle doplněných žalobních tvrzení zaplatil 16 788,24 Kč, vrátil tudíž více než poskytnutou částku 13 106 Kč. Co do částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby nebylo možno plnění úvěrovaného započítat pro rozpor se zákonem, proto byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly, neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá (výrok II.)