209 C 195/2025-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla dne 12. 7. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 22 000 Kč. Prostředky byly zaslány na účet žalované č. , č. účtu, dne 12. 7. 2024. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 792 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 10. 9. 2024. Žalovaná své závazky ze smlouvy nesplnila, když žádné peníze žalobkyni nesplatila. Za celou dobu uhradila pouze 1 440 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, natavila si dle vlastní volby dostupné parametry (splatnost a výši), vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Zaškrtla také řádek s textem, že se seznámila se zněním smlouvy a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, všem dokumentům porozuměla a s jejich zněním souhlasí. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta a také si od něho vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalovaného vyžádaných. Informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty klienta. Žalobkyně tak splnila svou povinnost, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Protože dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, smlouvu o zápůjčce s ní uzavřela. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Celková výše dluhu činí 30 792 Kč, to je jistina a poplatek ve výši 28 792 plus náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 7 656 Kč (0,10 % denně z částky 22 000 Kč od 11. 9. 2024 do 25. 8. 2025). Žalobkyně částku, kterou žalovaná uhradila, započítala na smluvní pokutu, proto na smluvní pokutě požaduje pouze 6 216 Kč. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované výzvu před podáním žaloby, na kterou žalovaná nereagovala.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu žalobkyně dokládající poskytnutí jistiny, kopie upomínek a opakovaných výzev k úhradě zaslaných žalované a předžalobní výzvu včetně podacího archu.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupkyně) ani žalovaná se k jednání nedostavily. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaná se neomluvila, k žalobě se nevyjádřila ani písemně, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastnic, dokazování provedl do spisu založenými listinami.4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou pravděpodobně dne 12. 7. 2024 uzavřela tvrzenou smlouvu o zápůjčce, i když smlouva není jejími účastnicemi řádně podepsána. Podle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 792 Kč, to vše do 10. 9. 2024. Pro případ prodlení s úhradou byla kromě úroků z prodlení mezi účastnicemi smlouvy ujednána také smluvní pokuta a další poplatky spojené s vymáháním.5. Žalobkyně žalovanou upomenula písemně upomínkou ze dne 17. 9. 2024 k úhradě částky 28 467 Kč, upomínkou ze dne 24. 9. 2024 k úhradě částky 29 371 Kč, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 1. 10. 2024 k úhradě částky 30 276 Kč, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 10. 10. 2024 k úhradě ve výši 31 244 Kč. Dne 1. 7. 2025 žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě před podáním žaloby ze stejného dne, ve které ji vyzvala k úhradě částky 34 111 Kč plus nákladů právního zastoupení ve výši 1 322 Kč.6. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 12. 7. 2024 byla odepsána částka 22 000 Kč a tato zaslána na účet žalované.7. Protože žaloba sice obsahovala obecná tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, ale neobsahovala popis žádných konkrétních zjištění v tomto směru a k žalobě nebyly připojeny vůbec žádné důkazy (například listiny, potvrzení, smlouvy, výpisy z účtů, kterými údajně žalobkyně majetkové poměry žalované ověřil), chtěl soud žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů k této otázce. Poučení a výzvu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) chtěl soud žalobkyni dát při prvním jednání konaném ve věci. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, ač si možných důsledků byla vědoma, si sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů vzala.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 2392 odst. 1věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).12. V daném případě, jak uvedeno výše, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní stran řádného zkoumání a hodnocení schopnosti žalované splácet úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy. Proto na smlouvu ze dne 12. 7. 2024 je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky 22 000 Kč žalované, a nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni uhradila více než 1 440 Kč, uzavřel soud svá zjištění tak, že o částku 20 560 Kč se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Proto soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit plus jí zaplatit také úroky z prodlení z uvedené částky, neboť tím, že žalovaná dluh neuhradila řádně a včas se beze sporu do prodlení dostala (§ 1970 o. z.) a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).16. Ve zbývající části (žalobou uplatněného nároku na smluvní pokutu a smluvní úrok) však soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle úspěchu a neúspěchu ve věci a přiznal úspěšnější žalobkyni náhradu ve výši 12 % (rozdíl mezi úspěchem ve výši 56 % a neúspěchem ve výši 44%) z celkových nákladů (sestávajících se ze tří úkonů právní služby po 700 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč, 21 % DPH plus zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 851 Kč) ve výši 723 Kč. O povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů říz