209 C 50/2026-50 – Okresní soud v Kladně

ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2026:209.C.50.2026.1
Datum: 2026-05-18
Předmět: o zaplacení částky 15 401 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
novacenáklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: o zaplacení částky 15 401 Kč s příslušenstvím (§ 118a z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1 Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Z důvodu prodlení žalované se splacením úvěru došlo mezi stranami k novaci závazku, a to uzavřením smlouvy, jejímž účelem bylo prodloužení splatnosti předchozí smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Spolu s úvěrem se zavázala uhradit úrok ve výši 210 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 520 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost, nesplatila poskytnutý úvěr v souladu se smluvními ujednáními, proto z důvodu prodlení jí vznikla dále povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení 700 Kč, dále za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv 800 Kč, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu 1 000 Kč a smluvní pokutu 3 171 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, , která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou k úhradě dluhu vyzvala, žalovaná ale nereagovala.2 Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému předvolal účastníky sporu. Žalobkyně se omluvila, prostřednictvím svého právního zástupce, který se k jednání také omluvil, odkázala na žalobu s tím, že na ní trvá. Žalovaná se k jednání dostavila osobně.3 Žalovaná před soudem vypověděla, že si skutečně od žalobkyně (její právní předchůdkyně) brala půjčku, byla to jen jedna půjčku. Dostala 7 000 Kč. Potom jí psali, že ta pohledávka byla postoupena jiné společnosti a dostala i upomínky. V upomínkách ale chtěli už mnohem vyšší částky, které jim neuhradila. Půjčku nesplatila celou, ale zaplatila částky, o kterých nyní zakládá do spisu potvrzení. Kromě těchto částech skutečně jiné neuhradila. Když si brala půjčku, tak už měla i jiné půjčky a řekla jim, že splácí další. Ukazovala jim také výpisy z účtu, jak ty jiné další půjčky splácí a ukazovala také výplatní pásku. Teď žije s přítelem a společnou 13 letou nezletilou dcerou. Má ještě dva syny, ale ti jsou již zletilí a samostatní. Dcera chodí do 8. třídy základní školy. Přítel podniká, ví o těch půjčkách a pomáhá jí e splácet. Ona je zaměstnána s příjmem 36 000 Kč. Ale musí toho splácet víc. Musí zaplatit úvěr od spořitelny asi 200 000 Kč, tam splácí řádně 4 000 Kč měsíčně, a pak má ještě nebankovní úvěry, kde dluží ještě asi 15 000 Kč. Žádné další půjčky už si teď nebere. S rodinou bydlí v pronájmu, kde za bydlení platí asi 21 000 Kč měsíčně. Ví, že i žalobkyni musí něco doplatit, ale chtěla by zaplatit jen to, co zbývá do těch 7 000 Kč a úroky z prodlení, ale ne tolik, kolik po ní pořád chtějí.4 Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. , datum, vzal soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, . a společnost , Anonymizováno, . dne 20. 2. 2025 uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou v celkové výši 13 266 Kč splatné ke dni 20. 2. 2025, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 11. 2024. Ve smlouvě se dále uvádí, že postupitel (, právnická osoba, .) postupníkovi (, právnická osoba, ) postupuje též nárok na vydání bezdůvodného obohacení z platby 7 000 Kč provedené na bankovní účet dlužníka (žalované).5 Ze Smlouvy o postoupení pohledávek 2/25 ze dne 20. 2. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.6 Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . vystaveného dne 26. 2. 2025 soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, (žalované) byla dne 8. 7. 2024 z účtu společnosti , právnická osoba, . vyplacena částka 7 000 Kč.7 Z předžalobní výzvy ze dne 11. 2. 2026 a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, k úhradě částky celkem 21 420 Kč (včetně nákladů advokáta) do 7 dnů od odeslání výzvy.8 Z výpisů výzev a upomínek, výzev k uhrazení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel žalovanou opakovaně vyzýval v souvislosti se smlouvou o úvěru k úhradě dluhu (v různých výších).9 Z předsmluvního formuláře, smlouvy o úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud neměl za prokázané, že původní věřitel a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o úvěru o parametrech tvrzených v žalobě (výše úvěru, doba jeho splatnosti, výše úroků a výše poplatků včetně sankčních). Nicméně žalovaná uzavření smlouvy o úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně potvrdila.10 Zároveň však žalovaná do spisu založila k důkazu 2x potvrzení o platbě (obě jsou vystavená dne 17. 5. 2026 , právnická osoba, .. A z těchto potvrzení soud zjistil, že z účtu žalované dne 5. 8. 2024 odešla částka 2 275 Kč a dne 5. 9. 2024 odešla částka 2 730 Kč, vždy na účet č. , č. účtu, , tedy na účet původního věřitele, ze kterého byl úvěr ve výši 7 000 Kč žalované poskytnut. Také variabilní symbol , var. symbol, se shoduje.11 Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobkyně v žalobě uvedla pouze, že žalovaná byla lustrována v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a také byla povinna uvést výši svých měsíčních výdajů a příjmů. A že po porovnání všech zjištění původní věřitel dospěl k závěru, že žalovaná je úvěruschopná. Nic dalšího konkrétního žalobkyně v žalobě neuvedla a vůbec žádné důkazy do spisu nezaložila ani nenavrhla. Žalovaná ve své účastnické výpovědi popsala, jakým způsobem se původní věřitel jejími poměry zabýval, i to, čím své poměry prokazovala. Žalobkyně se k jednání nedostavila, vzala si tak možnost být vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů k této otázky ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.. Soud tak vycházel ze tvrzení žalobkyně a tvrzení žalované, a dospěl k závěru, že původní věřitel se sice úvěruschopností žalované zabýval, avšak získané údaje nevyhodnotil s péčí řádného hospodáře. Úvěr žalované poskytl za situace, kdy půjčenou částku včetně všech sjednaných úroků a poplatků ve výpůjční době schopna splatit nebyla.12 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13 Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.14 V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).15 V daném případě, jak uvedeno shora, soud dospěl k závěru, že na smlouvu právní předchůdkyně žalobkyně a žalované je nutno pohlížet jako na neplatnou, proto z titulu smlouvy nelze žalobkyni, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovanou smlouvami o postoupení pohledávek, žádné plnění přiznat.16 Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17 Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18 Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky 7 000 Kč na účet žalované, ostatně žalovan

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 87 (257/2016 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)