209 C 86/2026-30 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Kladně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy, je držitelem licence na distribuci elektřiny. Při výkonu činnosti směřující k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a s tím souvisejících úkonů bylo dne 4. 11. 2025 kontrolou zjištěno, že žalovaný provádí na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Následkem takového jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody. Žalobkyně dále uvedla, že v uvedeném odběrném místě byla ke dni 31. 8. 2025 ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, následně byl vytaven příkaz na demontáž elektroměru v. č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníkovi byla na žádost obchodníka administrativně ukončena ke dni 31. 8. 2025 se stavem VZ:10.009 kWh. Dne 4. 11. 2025 byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . zplnomocněných žalobkyní zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy. Stav elektroměru při demontáži činil VT:10.644,0 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 65 dní. Množství neoprávněné odebrané elektřiny je dáno rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru. Při stanovení náhrady škody žalobkyně postupovala v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona a vyhlášky o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Náhrada škody za neoprávněný odběr za období od 31. 8. 2025 do 4. 11. 2025, to je 65 dnů činí 6 049,01 Kč. Dle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy práva na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Tyto náklady v daném případě činí celkem 13 048,64 Kč a představují souhrn služeb poskytnutých externí společností. Podle zákona jsou součástí náhrady škody. Neoprávněným odběrem elektřiny proto v daném případě byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 19 754,88 Kč sestávající se ze škody za neoprávněný odběr elektřiny, nákladů za zjištění neoprávněného odběru, platby za příkon, ekologické daně a DPH. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu č. , hodnota, splatnou ke dni 17. 12. 2025. Žalovaný ale svůj dluh neuhradil ani na základě upomínky, ani po odeslání předžalobní výzvy. Od 17. 12. 2025 je žalovaný v prodlení. Žalobkyně kromě jistiny požaduje také příslušenství k ní, a to zákonný úrok z prodlení.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu protokol o kontrole odběrného místa, čestné prohlášení na prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a přerušení dodávky elektřiny, nájemní smlouvu, výpočet náhrady škody, oznámení neoprávněného odběru, smlouvu s externí společností, ceník, fakturu vystavenou externí společností, potvrzení o úhradě externí společnosti, fakturu č. , hodnota, , upomínku, předžalobní upomínku včetně dodejky.3. Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listinných důkazů vydal Okresní soud v Kladně platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl tento usnesením zrušen. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud jejich nečinnost pokládat za souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Za splnění podmínek §115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl bez jednání na základě dokazování listinami založenými ve spise a citovanými shora.4. Z důkazů do spisu založenými listinami soud dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně v žalobě se zakládají na pravdě. Žalobkyně prokázala vztah mezi obchodníkem s elektřinou a žalobkyní. Prokázala vznik škody v souvislosti s ukončením smluvního vztahu o dodávce elektřiny a distribucí elektřiny do odběrného místa i po ukončení dodávek. Řádně specifikovala dobu, po kterou k tomuto jednání docházelo, řádně specifikovala i výši vzniklého nároku, doložila, že žalovaného o neoprávněném odběru i povinnosti uhradit dluh informovala, zaslala mu předžalobní výzvu. V řízení nebylo prokázáno, že by neoprávněný odběr v uvedeném místě nebyl proveden, že by ho provedla jiná osoba než žalovaný, že by byl dluh v jiné výši, či že by žalovaný dluh, případně jeho část žalobkyni uhradil (§ 51 a násl. zákona č. 458/2020 Sb. energetický zákon a § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru). Proto soud žalobě v souladu se shora citovanými ustanoveními vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno, kdy kromě jistiny uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, neboť žalovaný se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostal (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) a žalobkyně úrok z prodlení uplatnila v zákonem stanovené výši (vyhláška č. 351/2013 Sb.).5. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1, § 151 odst. 2 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Na nákladech řízení žalobkyni byl přiznán zaplacený soudní poplatek 800 Kč a dále 2x 300 Kč za dvě paušální náhrady.