216 C 25/2026-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 54 690 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní přes webové stránky www., Anonymizováno, smlouvu o úvěru č., hodnota, na základě, které žalobkyně vyplatila žalované ve dnech 18. 4. 2024, 19. 4. 2024, 15. 5. 2024 a 16. 5. 2024 úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 30 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaná v prodlení. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované ověřením příjmu žalované a náhledem do veřejných rejstříků. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas a dostala se tak se svým závazkem do prodlení, přičemž svůj závazek neuhradila ani na základě upomínek žalobkyně, proto došlo ke dni 21. 8. 2024 k zesplatnění celého úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná dne 19. 10. 2025 upomínána k úhradě dlužné částky, avšak nic neuhradila. Žalobkyně tedy po žalované požaduje nevrácenou jistinu ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 12 690 Kč a zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 22. 8. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 22. 4. 2026. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na bankovní účet č., č. účtu, dne 18. 4. 2024 částku 3 000 Kč, dne 19. 4. 2024 částku 7 000 Kč, dne 15. 5. 2024 částku 10 000 Kč, dne 16. 5. 2025 částku 10 000 Kč. Ze zprávy banky ze dne 4. 3. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaná. Z výpisu z bankovního účtu žalované č., č. účtu, za období od 1. 4. 2024 do 31. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně na tento účet poukázala dne 18. 4. 2024 částku 3 000 Kč, 19. 4. 2024 částku 7 000 Kč, dne 15. 2024 částku 10 000 Kč a dne 16. 5. 2024 částku 10 000 Kč. Dále bylo z výpisů z účtu zjištěno, že žalované byly poskytnuty půjčky i od jiných společností.6. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od 18. 11. 2023 do 18. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná měla značné výdaje na splátky úvěrů a sázky u sázkový společností. Pravidelný příjem ze zaměstnání z tohoto účtu není patrný, naopak jsou patrné příjmy ze zápůjček a úvěru, kdy žalované bylo poskytnuto přibližně 10 úvěrů nebo zápůjček.7. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 10. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 21. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou pod hrozbou žaloby k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů.8. Předložena byla listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru č., hodnota, ze dne 18. 4. 2024, ve které se uvádí, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu, dle které se měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně vrátit. RPSN bylo 5 517,16 %. Pro případ prodlení žalované byla v listině uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Listina není žalovanou podepsána.9. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 8. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu přihlášených pohledávek, fotokopie občanského průkazu a cestovního pasu žalované soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsÚ“), ve znění k datu právního jednání.11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 104 ZsÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 110 odst. 1 ZsÚ“ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.14. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.19. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování příjmů a skutečných výdajů žalované. Žalobkyně předložila pouze výpis z účtu žalované za období od 18. 11. 2023 do 18. 4. 2024, ze kterého vyplývají značné výdaje na sázky a na splátky různých půjček a úvěrů. Z tohoto výpisu není patrný žádný pravidelný příjem žalované. Dále z tohoto výpisu nevyplývá jakým způsobem žalovaná řeší svou bytovou otázku, zda má nějakou vyživovací povinnost či jaké jsou její pravidelné běžné výdaje (náklady na bydlení, telefon, intern