217 C 29/2026-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 45 391,57 Kč s příslušenstvím sestávající z jistiny ve výši 19 726,64 Kč, poplatku za vyplacení jednotlivých tranší úvěru ve výši 342,65 Kč, smluvního úroku ve výši 23 656,29 Kč, poplatku za službu presto ve výši 600,18 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 43,97 Kč, poplatku za službu „informační servis“ ve výši 11,57 Kč a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky kapitalizované částkou 1 010,27 Kč s poukazem na to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 24. 3. 2025 prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, po řádném prošetření úvěruschopnosti žalované, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši až 19 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se sjednaným příslušenstvím, včetně úroku ve výši 1,02 % denně a poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, poplatkem za služby klidné spaní, za službu presto a za službu informační SMS servis. Žalovaná úvěr čerpala částkami 2 500 Kč dne 1. 5. 2025, 500 Kč dne 1. 5. 2025, 823 Kč dne 15. 5. 2025 a částkou 16 000 Kč dne 24. 3. 2025, přičemž na jistinu dle žalobkyně zaplatila dne 23. 4. 2025 částku 23,11 Kč, dne 25. 5. 2025 částku 40,44 Kč a dne 8. 7. 2025 částku 32,92 Kč. Žalovanou zaplacené platby byly podle smlouvy zahrnuty nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a nakonec na splátku jistiny. Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela, vypověděla žalobkyně smlouvu a vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru do 11. 10. 2025, což žalovaná nesplnila ani k předžalobní upomínce.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Dne 21. 4. 2026 bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se omluvila, a žalované, která se bez omluvy nedostavila.5. Po provedeném dokazování soud prokázal tento skutkový stav věci.: Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 3. 2025 ve spojení se záznamem o ověření bankovní identity žalované bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla vedena jednání za účelem uzavření v žalobě označené smlouvy. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná měla žalobkyni v rámci negociačních jednání sdělit, že dosahuje měsíčního příjmu ve výši 33 000 Kč čistého, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 24 322 Kč, žalovaná žije v dvoučlenné domácnosti, s pravidelnými měsíčními výdaji na bydlení ve výši 23 307 Kč, půjčky splácí po 5 000 Kč, má tedy dle vyhodnocení žalobkyně disponibilní příjem ve výši 6100 Kč. Žalobkyně soudu také předložila výpis příjmových transakcí z účtu žalované, který obsahuje jednotlivé blíže neidentifikované částky přiřazené k datu, jmenovitě v měsíci březnu 2025 výpis obsahuje jednotlivé částky v souhrnné výši 55 396 Kč, v únoru 2025 v celkové výši 50 196 Kč. Z přehledu plateb z titulu úvěru na účet žalované bylo prokázáno tvrzení žaloby o tom, že žalobkyně vyplatila žalované celkem 19 823 Kč. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo dále zjištěno, že žalovaná se zavázala zaplatit spolu s jistinou také úrok ve výši 1,016 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, spolu s poplatky za volitelné služby. Z všeobecných obchodních podmínek smlouvy bylo zjištěno, že denní splátka se skládá ze splátky jistiny, úroku a poplatků (čl. 5.7), splátka bude použita nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny (čl. 5.14).6. Z předpisu denních splátek ke smlouvě o úvěru ve spojení s touto smlouvou a tvrzením žalobkyně o platbách na jistinu úvěru ze strany žalované bylo prokázáno, že s ohledem na předcházení umoření příslušenství před jistinou bylo žalované celkem vyměřeno ke dni její poslední platby na úvěr na úroku a poplatcích 17 760,65 kč, na jistině měla zaplatit 130,03 Kč.7. Z elektronické upomínky ze dne 11. 10. 2025 byla shledán výzva žalobkyně žalované k zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, včetně jistiny. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2026 ve spojení s potvrzením o podání upomínky k poštovní přepravě bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkového tvrzeného dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši 47 405,77 Kč.8. Podle § 2 991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.12. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dle Nejvyššího soudu j