217 C 4/2026-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně a následně ve výši 0,1 % denně, jak uvedeno v II. výroku tohoto rozsudku, s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 17. 7. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 10 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit do 14 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 028 Kč, úrokem ve výši 192 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní úrok z prodlení, jak shora uvedeno a poplatky za písemné upomínky po 500 Kč.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Dne 17. 2. 2025 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.5. Soud v řízení provedl následující důkazy.: Ze smlouvy o podnikatelském úvěru číslo L997106 ve spojení s kopií občanského průkazu žalovaného a jeho fotografie, dále výpisem z účtu žalobkyně prokazující zaslání potvrzující 1 Kč z účtu žalovaného a potvrzení o provedené platbě – výplatě úvěru ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného bylo shledáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím elektronických komunikací uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně dne 17. 7.2025 na běžný účet žalovaného poukázala částku 10 000 Kč jako účelový úvěr pro podnikatelské účely žalovaného, což prokazuje také vedle smlouvy čestné prohlášení žalovaného . Žalovaný se zavázal splatit úvěr do 14 dnů spolu s poplatkem ve výši 3 028 Kč a úrokem ve výši 192 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení a od 91. dne ve výši 0,1 % denně. Dále pro případ prodlení se zaplacením bylo ve smlouvě sjednáno zasílání upomínek za poplatek 500 Kč za každou písemnou upomínku zasílanou k 5.,10., 15. a 20. dni prodlení. Výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 10. 8. 2025, 15. 8. 2025, 20. 8. 2025 a 5. 8. 2025 spolu s doručenkami do datové schránky prokazují, že žalovaný byl žalobkyní 4 x písemně upomenut o zaplacení. Výpisem z živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný je podnikající osobou. Konečně předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím lístkem prokazují, že žalovaný byl o zaplacení dluhu upomenut ještě před podáním žaloby.6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“, nebo „občanský zákoník“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ( dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 5 tohoto zákona se odstavce 1,2 a 4 použijí obdobně i na úvěr, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru.11. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění z listin soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, který spolu se smluveným úrokem – poplatkem za úvěr a úrokem ve výši 192 Kč a 3 028 Kč ve lhůtě splatnosti do 14 dnů nezaplatil. Soud proto shledal žalobu co do jistiny ve výši 10 000 Kč a co do úroku do doby sjednané splatnosti ve výši 13 220 Kč po právu a podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni zaplatit. Dále soud podle § 1721 a § 1723 odst. 1 ve spojení se smlouvou o úvěru uložil žalovanému zaplatit žalobkyni smluvené poplatky za upomínání ve výši 2000 Kč, když zaslání upomínek prokazují tyto upomínky.13. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dostal se zaplacením částky 13 028 Kč do prodlení 1. 8. 2025, je podle § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny a poplatku úrok z prodlení. K prvnímu dni prodlení žalovaného, ke dni 1. 8. 2025, činil úrok z prodlení stanovení dle § 122 odst. 1 písm. b a odst. 5 z.s.u. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., 11,5 % ročně. Soud proto podle § 1970 občanského zákoníku v návaznosti na v předchozí větě jmenované předpisy uložil žalovanému, jako podnikateli – fyzické osobě, povinnost zaplatit úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Nárok na rozdíl mezi přisouzeným úrokem z prodlení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 171 % ročně a následně od 91. dne prodlení ve výši 25 % ročně byl zamítnut jako absolutně neplatně sjednaný pro rozpor se zákonem podle § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 1 písm. b) a § 122 odst. 5 z.s.u, neboť zákon limituje úrok z prodlení výší zákonného úroku z prodlení také u podnikatelského úvěru poskytovaného podnikateli, fyzické osobě.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 220 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.15. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, žalobkyni soudní poplatek tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.