217 C 6/2026-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 85 110,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 24. 4. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit v měsíčních splátkách po 4 000 Kč spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Protože žalovaná řádně úvěr neplatila, byl úvěr zesplatněn ke dni 21. 10. 2025. Žalovaná tak žalobkyni dluží na jistině částku 79 726 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku za období od 16. 7. 2025 do 12. 10. 2025 částku 11 399,94 Kč, na nákladech za upomínání částku 1 000 Kč. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu z důvodu prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši 0,1 % denně, kapitalizované částkou 4 384,93 Kč. Žalovaná nic nezaplatila ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač byl soudem vyzvána.4. Dne 24. 2. 2026 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání řádně doručeno.5. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených důkazů.:6. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , tj. formuláře nazvaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo prokázáno, že žalobkyně získala zřejmě od žalované před poskytnutím úvěru tyto informace o jejích poměrech, příjmech a výdajích: žalovaná má středoškolské vzdělání zakončené maturitou, nemá žádné nezaopatřené děti, není v insolvenci, není vedena jako dlužník v registru nebankovních dlužníků v prodlení SOLUS, nemá postižen majetek v exekuci, dle svého prohlášení dosahuje příjmu ve výši 26 000 Kč měsíčně, dle údaje žalobkyně byl nalezen na jejím účtu příjem 239 946 Kč, oba bez bližší identifikace, dle svého prohlášení má náklady bydlení ve výši 5 000 Kč měsíčně, náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti má dle svého prohlášení ve výši 5 000 Kč, dle žalobkyně z účtu žalované se podává tento náklad ve výši 6 124 Kč, dle svého prohlášení má žalovaná měsíčně splátky na finanční závazky ve výši 5 500 Kč, z účtu se dle žalobkyně podávají splátky ve výši 7 000 Kč, dle SOLUS ve výši 8 000 Kč, na sázení a hry počítala žalobkyně s částkou 877 kč na ostatní extra výdaje s částkou 500 Kč, žalobkyně tak dospěla k závěru, že žalovaná má volné finanční prostředky ve výši 14 949 Kč, aniž by byla ohrožena jeho stávající životní úroveň. Potvrzením o provedené platbě a ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č., hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalované (když totožnost účtu byla ověřena verifikační platbou) z titulu smlouvy o úvěru zaslala dne 24. 4. 2026 částku 80 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 57,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 4 000 Kč, přičemž splátkou se budou nejprve umořovat úroky, poté případné sankce, náklady spojené s uplatněním pohledávky a nakonec jistina. Dále pro případ prodlení se zaplacením se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za emailovou upomínku ve výši 500 Kč za jednu a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Z emailových upomínek bylo doloženo, že žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužných splátek v červenci a srpnu. Z předžalobní upomínky ve spojení s poštovním podacím lístkem bylo doloženo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 4. 11. 2025 s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.7. Žalovaná v řízení ani netvrdila, že by žalobkyni cokoliv zaplatil, soud tedy vyšel z toho, že na jistinu bylo hrazeno tak, jak tvrdila žalobkyně.8. Při ústním jednání dne 24. 2.2026 měl soud v úmyslu žalobkyni po kvalifikovaném poučení dle § 118 a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění označení důkazu k prokázání zjištěných údajů z účtu žalované, když pouze z deklarování žalobkyně soud tyto skutečnosti za prokázané nemá. Žalobkyně se však ústního jednání neúčastnila.9. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.11. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem…12. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Dle Nejvyššího soudu již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1. zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, re