217 C 7/2026-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky ve výši 14 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 200,11 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně Kč, a to s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností Emma´s credit s.r.o. a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. 13A6E/825251 dne 20. 8. 2024, na základě které tato společnost vyplatila žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč a smluvním úrokem ve výši 295,89 Kč po prodloužení splatnosti do 10. 10. 2024, což nesplnil, nezaplatil nic. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu výzvou odeslanou dne 5. 12. 2025, ani poté nic nezaplatil.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.4. Ve věci bylo dne 17. 3. 2026 podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, která se omluvila, a žalovaného, který se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán.5. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy.: Z písemnosti, která je zobrazením elektronického dokumentu s názvem „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , ve znění dodatku k této půjčce ze dne 20. 9. 2024, dále ve spojení s potvrzením o provedené platbě ze dne 20. 8. 2024 a zprávou , Anonymizováno, ze dne 21. 1. 2026 bylo prokázáno, že mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným byla vedena jednání o uzavření smlouvy o úvěru, na základě které jmenovaná společnost žalovanému poukázala na jeho účet částku 10 000 Kč dne 20. 8. 2024. Z písemnosti nazvané „úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že na základě zřejmě informací od žalovaného poskytovatel úvěru zjistil, že žalovaný pracuje jako OSVČ s příjmem 36 000 Kč a jeho celkové pravidelné výdaje měsíčně činí 8 500 Kč, z toho splácí nebankovní úvěr po 1500 Kč měsíčně, náklady bydlení má ve výši 5 000 Kč ostatní výdaje má ve výši 2 000 Kč. K ověření těchto zjištění žalobkyně žádné důkazy neoznačila a ani nepředložila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. o postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni ze dne 3. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému bylo postoupení pohledávky a nové platební místo oznámeno, zároveň byl vyzván k zaplacení celkového dluhu ze smlouvy o zápůjčce, včetně jistiny ve výši 10 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 12. 2025 ve spojení s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu i právní zástupkyní žalobkyně, zřejmě zároveň s předžalobní výzvou mu bylo doručováno také oznámení o postoupení pohledávky, zásilka byla dána k poštovní přepravě na adresu bydliště žalovaného dne 5. 12. 2025.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“, nebo „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k neplatnosti smlouvy i bez návrhu.8. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Je-li smlouva o úvěru podle § 87 z.s.u neplatná, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. V souzeném případě žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně posoudil schopnost žalovaného celkově poskytnutý úvěr za sjednaných podmínek splatit bez ohrožení uspokojení jeho běžných potřeb, nicméně až na vyplněný a neautorizovaný formulář ze strany žalovaného nijak neprokázala, že s odbornou péčí informace o pravidelných příjmech a výdajích od žalovaného ověřovala. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a) odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Nelze odhlédnout, že do formuláře by měl mít žalovaný vyjma výdajů na splátku a bydlení ostatní celkové výdaje ve výši 2 000 Kč, což zjevně neodpovídá reálným výdajům na běžné potřeby ve stravě, ošacení, hygienu apod. dospělého muže, potud tedy působí zjištěné údaje nevěrohodně. Soud tak uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádně splnil povinnost dle § 86 odst. 1 zsu, a proto je smlouva o úvěru dle § 87 zsu absolutně neplatná.12. Za stavu, kdy smlouva o úvěru je neplatná, avšak výpis z účtu poskytovatele úvěru a zpráva banky o vlastnictví účtu, kam byly peníze převedeny, prokazuje, že na základě této neplatné smlouvy bylo žalovanému vyplaceno 10 000 Kč, přičemž žalovaný v řízení ani netvrdil, že cokoliv z této částky žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdce zaplatil, uložil soud žalovanému podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku vydat žalobkyni, na níž byla pohledávka ze smlouvy postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku (dle ustálené judikatury smlouvou o postoupení pohledávky přechází na postupníka také pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení při neplatně sjednané smlouvě) bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Při neplatné smlouvě byl dluh z bezdůvodného obohacení splatný k výzvě věřitele, k čemuž došlo v souladu s domněnkou dojití dne 9. 12. 2025.13. Protože žalovaný v době splatnosti bezdůvodné obohacení nezaplatil, dostal se do prodlení a je podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.14. Co do nárokovaného poplatku za poskytnutí úvěru a smluvního úroku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když žalovaný nebyl a contrario § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku povinen tyto platby zaplatit.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2