Okresní soud v Kladně 218 C 104/2026-48 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě rámcové kupní smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2023 a objednávek žalovaného dodala žalobkyně žalovanému pekařské a cukrářské zboží. Žalovaný zboží řádně převzal dle dodacích listů. Cena za dodané zboží byla vyúčtována následujícími fakturami: č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2025 na částku 2 778,32 Kč, splatná dne 25. 3. 2025, č. , hodnota, ze dne 21. 3. 2025 na částku 3 125,61 Kč, splatná dne 4. 4. 2025, č. , hodnota, ze dne 1. 4. 2025 na částku 3 125,61 Kč, splatná dne 15. 4. 2025, č. , hodnota, ze dne 11. 4. 2025 na částku 3.125,61 Kč, splatná dne 25. 4. 2025, č. , hodnota, ze dne 23. 4. 2025 na částku 2 778,32 Kč, splatná dne 7. 5. 2025, č. , hodnota, ze dne 2. 5. 2025 na částku 2 778,32 Kč, splatná dne 16. 5. 2025, č. , hodnota, ze dne 12. 5. 2025 na částku 2 778,32 Kč, splatná dne 26. 5. 2025, č. , hodnota, ze dne 21. 5. 2025 na částku 2 778,32 Kč, splatná dne 4. 6. 2025, a č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2025 na částku 347,29 Kč, splatná dne 16. 6. 2025. Na výše uvedené faktury neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně zaslala žalovanému, prostřednictvím svého právního zástupce, výzvu k zaplacení. Výzva byla žalovanému zaslána dne 27. 5. 2025 do jeho datové schránky, žalovaný na výzvu nereagoval. Žalovaný tak ke dni podání žaloby dlužil žalobkyni částku ve výši 23 615,72 Kč. Žalobkyně vedle zaplacení této částky požadovala také úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, a to dle článku 4 odst. 4.3. rámcové smlouvy o dodávkách zboží č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2023. Dále se žalobkyně domáhala i úhrady paušální náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.2. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen a soud současně vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž byli poučeni, že v případě, že se k výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl, na výzvu soudu nereagoval. Protože se žalobkyně rovněž nevyjádřila, soud na základě fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání rozhodl postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.3. Při svém rozhodování soud vyšel z předložených listinných důkazů, a to shora citovaných faktur, souvisejících dodacích listů, knihy vydaných faktur žalobkyně, rámcové kupní smlouvy č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2023 a předžalobní výzvy ze dne 27. 5. 2025. Z těchto důkazů vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli rámcovou kupní smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému pekařské a cukrářské výrobky od odběrného místa , Anonymizováno, , adresa, , a žalovaný se zavázal dodané zboží přijmout a zaplatit jeho kupní cenu. Pro případ prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny zboží strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky denně. Osobní údaje žalovaného byly ověřeny průkazem totožnosti a v té době aktuálním výpisem z živnostenského rejstříku. Žalobkyně dodávala žalovanému podle jeho objednávek zboží specifikované na fakturách a dodacích listech. Podle knihy vydaných faktur bylo dodané zboží za období od 10. 7. 2023 do 28. 2. 2025 řádně zaplaceno, neuhrazeny zůstaly kupní ceny zboží dodaného v období od 1. 3. 2025 do 31. 5. 2025, celková kupní cena dodaného a nezaplaceného zboží odpovídá žalované částce. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky písemně upomínán. Soud neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o tom, že dlužná částka 23 615,72 Kč byla již zaplacena, případně že byla provedena alespoň částečná úhrada dluhu.4. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.5. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal smluvní úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené rámcovou kupní smlouvou. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží žalobkyni i částka 10 800 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to za každou jednotlivou uplatněnou pohledávku po 1 200 Kč.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 056,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 945 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 615,72 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 530 Kč ve výši 1 581,30 Kč.