218 C 237/2025-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 7. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 27. 8. 2023 spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 11 200 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr ve stanoveném termínu nesplatil. Vedle jistiny úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru se žalobkyně domáhá i zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 500 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 11. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému (jako podnikateli) úvěr ve výši 16 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, jehož konečná splatnost byla stanovena na 25. 9. 2023. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, v daném případě tedy 11 200 Kč (160 Kč denně). Úvěr měl být splacen v 5 splátkách ve výši 5 440 Kč vždy po 14 dnech od data čerpání úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalovaného se zaplacením každé jednotlivé splátky. Z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 20. 1. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, . Dne 18. 7. 2025 byla žalovanému na uvedený účet vyplacena částka 16 000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně žádnou částku nesplatil. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení částky 45 600 Kč z titulu úvěrové smlouvy ze dne 18. 7. 2025 a byl vyzván k plnění ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, který žalovaný podle tvrzení žalobkyně dosud v plné výši nevrátil. Žalovaný netvrdil a ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo, a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.8. Nároky na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 200 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč však soud neshledal důvodnými. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 160 Kč denně, za 70 dní byla účtována částka 11 200 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu soud hodnotil jako skrytý úrok z úvěru. Poplatek ve výši 160 Kč denně při poskytnutí částky 16 000 Kč odpovídá úroku ve výši 365 % ročně a je dále navyšován požadovanou smluvní pokutou. Úrok v takové výši je zcela evidentně nepřiměřený, lichvářský, a proto ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve spojení se smluvní pokutou soud považuje za absolutně neplatné. I když žalovaný uzavíral úvěrovou smlouvu jako podnikatel, je v tomto smluvním vztahu nepochybně slabší stranou, která nemá možnost (i s ohledem na způsob uzavření úvěrové smlouvy) ovlivnit konkrétní smluvní ujednání, která jsou pro něho značně nevýhodná. Co do celkové částky 13 700 Kč spolu s úrokem z prodlení tedy byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť každý z nich měl ve věci pouze částečný úspěch.