Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky tvořené příspěvkem žalované za nepojištěné motorové vozidlo registrační značky , SPZ, za dobu od 23. 06. 2025 do 11. 10. 2025 (tzv. povinné ručení) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Žalovaná zároveň netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidla byl v předmětném období pojištěn, že by nastaly okolnosti, pro které by žalovaná neměla povinnost vozidlo mít pojištěné, či že by žalovaná příspěvek žalobkyni zaplatila.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná byla v uvedeném období od 23. 06. 2025 do 11. 10. 2025 dle registru provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad 2 500 cm3 registrační značky , SPZ, , ke kterému neuzavřela povinné smluvní pojištění odpovědnosti a ani po opakovaných výzvách žalobkyně nezaplatila požadovaný příspěvek ve výši 93 Kč denně, ačkoli k tomu byl opakovaně vyzýván. Nezaplatila ani náklady spojené s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. (zjištěno ze zprávy registru vozidle, z výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel vycházející z elektronické evidence pojišťoven a z centrálního registru vozidel, z upomínek o úhradu nedoplatku, předžalobní upomínky, doručenky)5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalované vznikla v předmětném období povinnost pojistit vozidlo za škodu způsobenou provozem vozidla a uhradit poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výše uvedené výši (§ 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. a § 5 odst. 1 písm. i) a § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 623 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 623 Kč sestávající z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 623 Kč sestávající z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.