Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 24 380,25 Kč s odůvodněním, že se žalovaným dne 21. 12. 2021 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, žalovaná však úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaná dluží žalobkyni jistinu ve výši 24 380,25 Kč a smluvní úrok ve výši 2 587,72 Kč. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím informací od žalované, přičemž zjistila, že výše úvěru činí 7,86 % jeho příjmu, tedy žalovaná byla schopna úvěr splácet.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, číslo , hodnota, uzavřené dne 25. 11. 2021 a vlastnoručně podepsané žalovanou včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a pojištění schopnosti splácet soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše až 40 000 Kč, přičemž úvěr byl poskytnut jako účelový a za sjednaných podmínek též jako neúčelový. Ve smlouvě bylo zároveň sjednáno první čerpání úvěru ve výši 38 747 Kč (poskytnutý jako účelový úvěr na nákup zboží), přičemž žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 514 Kč (včetně platby na pojistné) a zaplatit úrok ve výši 25,58 % ročně. První splátka byla splatná dne 15. 12. 2021. Roční procentní sazba nákladů byla stanovena na 25,6 %. Ve smlouvě bylo sjednáno rovněž přistoupení k pojištění schopnosti splácet úvěr. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně od smlouvy písemně odstoupit, pokud se žalovaná dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek nebo do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. V případě odstoupení od smlouvy bylo sjednáno, že dosud nesplacený úvěr, jakož i veškeré další peněžité závazky, se stávají splatnými, přičemž žalovaná byla povinna je okamžitě a v plné výši uhradit. Součástí smlouvy bylo ujednání, že zásilka odeslaná žalobkyní žalované se považovala za doručenou uplynutím 10 dnů od jejího odeslání. O žalované bylo ve smlouvě uvedeno, že žije s druhem, nemá vyživované děti, jako zaměstnání je uvedeno „prodavač/číšník/služby“, její čistý příjem činí 19 000 Kč měsíčně, za nájemné platí 1 000 Kč měsíčně, nesplácí žádné úvěry ani hypotéky a nejsou proti ní vedeny žádné exekuce.5. Z odstoupení od smlouvy ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že odstupuje od smlouvy číslo , hodnota, , a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 33 711,97 Kč. Žalobkyně v dopise uvedla, že od smlouvy odstupuje, protože je žalovaná v prodlení se splacením více než 2 splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, přičemž dluh nesplatila ani přes předchozí výzvu ze strany žalobkyně, ve které žalobkyně poskytla žalované pro splacení dluhu lhůtu 30 dnů. Dále žalobkyně uvedla, že současně zaniklo přistoupení žalované k rámcové smlouvě o pojištění. Dle poštovního podacího archu bylo oznámení o odstoupení od smlouvy odesláno žalované dne 5. 6. 2023.6. Z oznámení o odchozí platbě soud zjistil, že dne 22. 12. 2021 byla provedena na vrub účtu číslo , č. účtu, platba ve výši 38 747 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, označená variabilním symbolem , var. symbol, (shodujícím se s číslem smlouvy).7. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že se jedná o písemnost vyhotovenou samotnou žalobkyní. Žalobkyně v ní uvedla, že schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky posoudila na základě ověření v registrech SOLUS, CRIF a v insolvenčním rejstříku, na základě údaje o příjmu žalované ze mzdy ve výši 19 000 Kč měsíčně a na základě údajů o výdajích žalované na nájemné ve výši 1 000 Kč měsíčně a splátek úvěrů ve výši 3 559 Kč měsíčně, přičemž žalovaná neměla žádné jiné závazky, například výživné, a nebyla dlužníkem, tj. neměla žádné splátky po splatnosti. Žalobkyně vycházela z rozdílu příjmů a výdajů ve výši 14 441 Kč a splátky úvěru ve výši 1 494,19 Kč měsíčně. Totožnost žalované byla ověřena podle občanského průkazu a identifikací na prodejně. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované dále uvedla, že vycházela nejen z údajů poskytnutých žalovanou, ale tyto též ověřovala s výstupy z celé řady registrů či databází, k ověření výdajů přitom použila vlastní statistické modely, a neměla důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti spotřebitele (tj. žalované). Žalobkyně rovněž poukázala na nejnovější judikaturu Nejvyššího soudu ČR.8. Předžalobní výzva ve spojení s potvrzením podání zásilky prokazují odeslání předžalobní výzvy žalované dne 20. 11. 2025.9. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz písemností označenou jako zpracování osobních údajů.10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 38 747 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 25,58 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením a žalobkyně z toho důvodu od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou v souladu se smluvním ujednáním k okamžitému vrácení všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 24 380,25 Kč a úroků ve výši 2 587,72 Kč. Žalovaná však svůj dluh nezaplatila.11. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky, a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalobkyně z ujednaných důvodů podle § 2001 o. z. od smlouvy odstoupila a žalovaná byla podle smluvního ujednání povinna vrátit všechny poskytnuté a dosud nevrácené peněžní prostředky okamžitě. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni náleží nevrácená jistina úvěru ve výši 24 380,25 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 587,72 Kč. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne 16. 6. 2023 (odstoupení od smlouvy s okamžitou splatností dluhu bylo žalované odesláno dne 5. 6. 2026, doručeno bylo dle sjednané 10-denní lhůty dne 15. 6. 2023, tj. ode dne následujícího po doručení je žalovaná v prodlení).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 867,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 976 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 380,25 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 100 Kč za účast na jednání před soudem dne 8. 7. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů dle § 14b odst. 6 pís. b) a. t. ve výši 450 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 050 Kč ve výši 850,50 Kč. Výzva ze dne 13. 2. 2025 (č. l. 5) neobsahovala ani základní právní rozbor, tak aby ji bylo možné považovat za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.