Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 51 274,04 Kč z titulu nezaplacené spotřeby energie a samostatné odpojení odběrného místa. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný podle uzavřené smlouvy odebíral v období od 8. 7. 2021 do 8. 8. 2022 elektrickou energii, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaný nezaplatil. Žalobkyně se domáhá nezaplacené spotřeby ve výši 49 646,54 Kč a poplatku za samostatné odpojená odběrného místa ve výši 907,50 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 49 244,18 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení, z částky 907,50 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení a z částky 402,36 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 8. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie k odběrnému místu na adrese , adresa, na dobu 36 měsíců s možností prolongace. Dle této dohody se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektrické energie a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávek energií ze dne 30. 8. 2018; všeobecné obchodní podmínky). Žalobkyně dodávala elektrickou energii do odběrného místa a za období od 8. 7. 2021 do 13. 6. 2022 vystavila fakturu ve výši 125 314,33 Kč se splatností ke dni 1. 7. 2022, za období od 14. 6. 2022 do 8. 8. 2022 vystavila fakturu ve výši 402,36 Kč se splatností ke dni 1. 9. 2022 (důkaz: faktura č. , hodnota, a č. , hodnota, ). Dne 11. 8. 2022 žalobkynně vystavila fakturu za samostatné odpojení v odběrném místě , adresa, dle ceníku distributora ve výši 907,50 Kč (důkaz: faktura č. , hodnota, , ceník distributora). Žalovaný vyfakturované plnění neuhradil a to ani na výzvu žalobkyně ze dne 24. 4. 2026 odeslanou téhož dne (důkaz: předžalobní výzva, podací arch).5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.6. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.7. Podle ust. § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Žalovanému rovněž vznikl závazek na uhrazení poplatku za odpojení odběrného místa dle ceníku distributora. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 13 305 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 052 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 11 253 Kč, které spočívají v odměně advokáta za dva a půl úkonu právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 3 180 Kč (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”), dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 450 Kč a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 953 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.