221 C 46/2026-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 27 311,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 22. 1. 2025 s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr v původní výši 23 000 Kč, když žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 23 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 22. 9. 2025. Do uvedeného data však žalovaná dlužnou částku nevrátila. Smlouva o úvěru byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek www.zaplo.cz, kde si žalovaná vybrala dle vlastní volby dostupné parametry – výši úvěru a termín splatnosti a vyplnila registrační formulář se svými osobními údaji včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté se žalovaná seznámila s obsahem a podmínkami konkrétní smlouvy o úvěru. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr vyplatila dne 22. 1. 2025 převodem z účtu na bankovní účet žalované č. ú. , č. účtu, . Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými právní předchůdkyní žalobkyně a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Pohledávka byla smluvně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Žalovaná částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 23 000 Kč a smluvního úroku ve výši 4 311,08 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 311,08 Kč ve výši 11,5 % od 23. 9. 2025 do zaplacení. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný, navrhovala žalobkyně, aby byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila a ani se z něj neomluvila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a o odročení jednání nežádala. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Na základě žalobkyní předložených listin („Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “, výpisů z účtu vedeného na právní předchůdkyni žalobkyně, zprávy banky ze dne 26. 3. 2026, potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, , výzvy k úhradě ze dne 23. 7. 2025 a 22. 8. 2025, smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postoupených pohledávek, dodatku 1 a příloh 1-2, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 a předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky) soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 22. 1. 2025 bezhotovostním převodem na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 23 000 Kč. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně postupně vrátila v 6 splátkách v celkové výši 23 300 Kč.6. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 1. 2025 smlouvu o úvěru ve znění přiložené listiny, na jejímž základě se žalovaná zavázala jistinu ve výši 23 000 Kč spolu s se smluvním úrokem ve výši 4 311,08 Kč splatit do 22. 9. 2025, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na jejímž základě by se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč s poplatkem a úrokem za sjednaných podmínek. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.7. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.10. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.13. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.15. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ vlastnoruční podpis žalované neobsahovala. Pro kvalitu písemné formy je nutné, aby použité elektronické prostředky, včetně elektronického podpisu, samy o sobě objektivně technicky umožňovaly trvalé zachycení obsahu smlouvy, a také, aby bylo možné (jednoznačné) určení jednající osoby, což je dáno právě jen zaručeným elektronickým podpisem, založeným (navíc) na kvalifikovaném certifikátu (vytvořeným pomocí prostředků pro bezpečné vytváření podpisu), resp. uznávaným elektronickým podpisem. Na podkladě žalobkyní př