Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 41 565,33 Kč s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy mezi účastníky odebírala žalovaná elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny v období od 14. 4. 2022 do 27. 1. 2023 a nezaplatila z vyúčtování předloženého žalobkyní ničeho. Rovněž se domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 41 565,33 Kč za období od 11. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Ve věci bylo možno rozhodnout dle listinných důkazů založených ve spise, proto soud vyzval účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, ale žalobkyně vyjádřila svůj souhlas v žalobě. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud vyšel z obsahu spisu a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 8. 4. 2022 s účinností ode dne zahájení dodávky elektřiny existoval smluvní vztah do odběrného místa , adresa, na základní období 36 měsíců, po jehož uplynutí se automaticky mění na uzavřenou na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly i doložené Všeobecné obchodní podmínky účinné od 4.3.2022. Dle uzavřené smlouvy včetně všeobecných obchodních podmínek vznikla žalované povinnost hradit jednak zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny.5. Žalobkyně předložila fakturu č. , hodnota, s opravným vyúčtováním odběru elektrické energie dle opravy distributora s uvedením informace o tom, že i původní vyúčtování zůstává v platnosti. K úhradě dle tohoto vyúčtování byla částka 41 565,33 Kč se splatností 10. 7. 2023. K úhradě byla žalovaná vyzvána rovněž předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně dne 12. 5. 2026.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedeném období od žalobkyně odebrala elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturou doloženou soudu, přesto však žalovaná ničeho neuhradila, ač byla před podáním žaloby k úhradě vyzvána právním zástupcem žalobkyně.7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.8. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění na základě platné smlouvy a žalované vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek splnila. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti vyúčtování dostala do prodlení s peněžitým plněním. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 567 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 663 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 565,33 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.