227 C 63/2026-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný v následujících 9 případech cestoval bez platné jízdenky hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, čímž naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, což žalovaný nezaplatil, pročež se žalobkyně domáhá rovněž zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek:1) dne 10. 6. 2022 linkou metra C,2) dne 29. 6. 2022 linkou tramvaje 5,3) dne 29. 9. 2022 linkou tramvaje 20,4) dne 21. 3. 2023 linkou tramvaje 22,5) dne 7. 7. 2024 linkou tramvaje 10,6) dne 22. 7. 2024 linkou tramvaje 10,7) dne 9. 8. 2024 linkou metra B,8) dne 3. 10. 2024 linkou autobusu 337, v tomto případě se žalobkyně domáhá toliko úhrady jízdného ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím;9) dne 19. 5. 2025 linkou metra C.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila a souhlas žalovaného se předpokládá, jelikož se k výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil.3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Žalovaný v 9 shora uvedených případech cestoval hromadnou dopravou – metrem, tramvají i autobusem, které provozovala žalobkyně. Při kontrole pověřenou osobou ve všech případech neměl platný jízdní doklad a byl vyzván k zaplacení přirážky, která mu byla uložena. Na místě ji v žádném z případů nezaplatil (zjištěno z 9 zápisů o provedené přepravní kontrole). Podle tarifu žalobkyně činilo jízdné 30 Kč a přirážka k jízdnému dle přepravních podmínek 1 500 Kč (zjištěno z uvedených listin). Žalovaný neuhradil ničeho ani následně, přestože mu žalobkyně dne 25. 2. 2025 adresovala i předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání).5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. (zákon o dráhách), je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o dráhách (obdobně podle § 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč, s účinností od 1. 5. 2013 částku 1 500 Kč.6. Podle § 7 odst. 1 věty první vyhlášky o přepravním řádu cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Podle odst. 3 cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Podle odst. 5 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Podle odst. 6 nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.7. Žalovaný ve všech shora uvedených případech cestoval veřejnou dopravou, kterou provozovala žalobkyně, tedy využíval plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, avšak bez platného jízdního dokladu. Nesplnil tedy povinnost prokázat se platným jízdním dokladem § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách). Výše přirážky vyplývá z přepravních podmínek žalobkyně a je v souladu s limitem podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Jízdné bylo splatné před nastoupením do vozidla, popř. v něm (§ 7 odst. 3 a 5 vyhlášky o přepravním řádu) a přirážka na výzvu přímo na místě (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona o dráhách), tedy také nejpozději v den jízdy (srov. výše). Žalovaný neuhradil ničeho, a je proto od dne následujícího po jízdě v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni od tohoto dne náleží i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě plně vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 740 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 500 Kč ve výši 315 Kč.9. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.