228 C 18/2026-65 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 1. 10. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit alespoň v minimálních splátkách, kdy ke dni posledního čerpání úvěru byla měsíční splátka stanovena na částku 2 500 Kč, spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Protože žalovaný neplatil úvěr řádně, byl úvěr zesplatněn ke dni 21. 1. 2026. Žalovaný tak žalobkyni dluží na jistině částku 50 000 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku za období od 16. 10. 2025 do 13. 1. 2026 částku 7 149,45 Kč, na nákladech za upomínání částku 1 000 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu z důvodu prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši 0,1 % denně, kapitalizovaná částkou 300 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 57 149,45 Kč ve výši 11,5 % ročně od 5. 2. 2026 do zaplacení. Žalovaný nic nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. Dne 24. 4. 2026 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání řádně doručeno.3. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených důkazů.:4. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , tj. formuláře nazvaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo prokázáno, že žalobkyně získala zřejmě od žalovaného před poskytnutím úvěru tyto informace o jeho poměrech, příjmech a výdajích: žalovaný má základní vzdělání, nemá žádné vyživované děti, není v insolvenci, není veden jako dlužník v registru nebankovních dlužníků v prodlení SOLUS, není proti němu vedena aktivní exekuce, dle svého prohlášení dosahuje příjmu ve výši 30 000 Kč měsíčně, dle údaje žalobkyně byl nalezen na jeho účtu příjem 32 776 Kč, dle svého prohlášení má náklady bydlení ve výši 1 000 Kč měsíčně, náklady na domácnost má dle svého prohlášení ve výši 2 000 Kč, finanční závazky 3 000 Kč, dle žalobkyně z účtu žalovaného se podává tento náklad ve výši 1 342 Kč, finanční závazky ve výši 2 798 Kč, dle informací k platební morálce ze SOLUS má žalovaný výbornou platební morálku, lustrací v SOLUS byly zjištěny závazky ve výši 698 Kč, žalobkyně dle přehledu do výpočtu zahrnula extra zůstatek na cokoliv ve výši 2 000 Kč, finanční zůstatek (kdy žalobkyně v případě finančních závazků, nákladů na domácnost a nákladů na bydlení počítala s částkami vyššími) pak dle žalobkyně činí 11 000 Kč. Připojena je bankovní historie z účtu žalovaného, zde jsou patrné příchozí platby, jako protiúčet je uvedeno , právnická osoba, , Ekosa, , právnická osoba, , , právnická osoba, , Secury Control apod., příchozí platby jsou v řádu nižších tisíců. V srpnu jsou evidovány dvě příchozí platby od , právnická osoba, ve výši 14 000 Kč, v září příchozí platba od , právnická osoba, . ve výši 5 000 Kč, příchozí platba přes systém ThePay, a.s. ve výši 12 000 Kč, , právnická osoba, ve výši 900 č, Credit Portal a.s. ve výši 5 000 Kč, , právnická osoba, ve výši 1 125 Kč, 14 500 Kč, 375 Kč, , právnická osoba, . ve výši 5 000 Kč. Potvrzením o provedené platbě a ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č., hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného (když totožnost účtu byla ověřena verifikační platbou a sdělením příslušné banky) z titulu smlouvy o úvěru zaslala dne 1. 10. 2025 částku 50 000 Kč. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 57,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách minimálně ve výši 2 500 Kč, přičemž splátkou se budou nejprve umořovat úroky, poté případné sankce, náklady spojené s uplatněním pohledávky a nakonec jistina. Dále pro případ prodlení se zaplacením se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za emailovou upomínku ve výši 500 Kč za jednu a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Připojeny jsou i listiny obsahující upomínky z dne 20. 10. 2025, 5. 11. 2025. Z předžalobní upomínky ve spojení s poštovním podacím lístkem bylo doloženo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 21. 1. 2026 s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu, s lhůtou k úhradě do 4. 2. 2026.5. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by žalovaný žalobkyni cokoliv zaplatil, soud proto vycházel z toho, že na poskytnuté plnění nebylo nic hrazeno.6. Při ústním jednání dne 24. 2. 2026 měl soud v úmyslu žalobkyni po kvalifikovaném poučení dle § 118 a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění označení důkazu k prokázání splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, když pouze z deklarování žalobkyně soud tyto skutečnosti za prokázané nemá. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).7. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodan