Okresní soud v Kladně 228 C 42/2026-72 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje. Dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Žalovaný také poskytl žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a zavázal se zaplatit částku 0,01 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označen jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě tohoto postupu nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu žádost o poskytnutí úvěru schválena. Dne 25. 11. 2024 tak došlo k uzavření smlouvy, k podpisu byl využit pětimístný SMS kód. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč, a to převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 15. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, proto byl opakovaně o platby upomínán. V poslední upomínce ze dne 17. 3. 2025 byl informován o zesplatnění celého úvěru k uvedenému dni a byl vyzván k jeho úhradě. Dne 18. 3. 2025 se žalovaný s úhradou celého dluhu dostal do prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 21 000 Kč sestávající se z nesplacené části jistiny ve výši 15 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 6 000 Kč, dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 3 690 Kč (smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do zaplacení) a úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 000 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby, žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Z účasti na jednání se omluvila žalobkyně. Soud proto postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti.3. Připojeny jsou kopie průkazu zdravotního pojištění a občanského průkazu žalovaného.4. Z listiny označené jsou smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., včetně příloh vyplývá, že obsahem těchto smluv mělo být postoupení pohledávky žalobkyně za žalovaným.5. Předloženy jsou přehledy pohybu na účtu žalovaného za období březen 2024 až listopad 2024. Na těchto účtech jsou patrné příchozí platby, často v řádech nižších stokorun, také jsou zde evidovány příchozí platby od společností, které poskytují spotřebitelské úvěry (např. Cool credit, Emma´s Credit, příchozí platby přes systém thepay).6. Výzva k úhradě před podáním žaloby, datovaná dnem 16. 11. 2025, byla zaslána právní zástupkyní v právním zastoupení žalobkyně dne 18. 11. 2025 (dle potvrzení o podání zásilky), s třídenní lhůtou k plnění.7. Z potvrzení o provedené platbě ve spojení se sdělením , právnická osoba, . má soud za prokázané, že dne 25. 11. 2024 byla na účet, jehož vlastníkem a disponentem je žalovaný, připsána částka ve výši 15 000 Kč vyplacená žalobkyní.8. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se zjišťuje, že obsahem této smlouvy je dle jejího textu závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a závazek žalovaného tyto peněžní prostředky vrátit včetně příslušenství, s úrokovou sazbou ve výši 40 % p.m, způsob splácení každý měsíc. Smlouva je datována dnem 25 11. 2024, dle bodu 10.9. se podpisem v případě úvěrovaného rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem 57129 v žádosti o úvěr.9. Z listiny označené jako žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, se zjišťují některé osobní údaje žalovaného (jméno, příjmení, email, telefonní číslo, číslo občanského průkazu a jeho platnost) rodinný stav svobodný, způsob bydlení pronajatý dům, základní vzdělání, zdroj příjmů OSVČ, měsíční příjem 27 367 Kč, měsíční výdaje 15 000 Kč.10. Z listiny žalované nadepsané jako zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, se zjišťuje, že dne 17. 3. 2025 mělo dojít pro opakované porušování smluvních podmínek k zesplatnění úvěru.11. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 25. 11. 2024, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, ani z jiných listinných důkazů, neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem, či s dalšími platbami. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.13. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. , právnická osoba, může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného a znalost jeho osobních údajů. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.18. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).19. Nad rámec soud dodává, že i v případě prokázání uzavření smlouvy by byl soud nucen konstatovat, že žalobkyně při uzavíraní úvěrové smlouvy řádně nesplnila svou povinnost posuzovat úvěruschopnost žalovaného, neboť podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k návrhu nepřipojila žádné listiny, z nichž by bylo možné zjistit jakékoliv údaje žalovaného, které měla žalobkyně k dispozici při posuzování úvěruschopnosti, natož pak tyto skutečnosti doložila. Připojen byl pouze přehled některých údajů bez doložení, z čeho tyto údaje (například náklady na bydlení) vyplývají. Nelze přehlédnout, že žalovanému byly krátce předtím, než žádal o úvěr, poskytnuty úvěry od jiných společností, které se touto činností zabývají. Tato skutečnost již sama o sobě vzbuzuje závažné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, s nimiž se ale žalobkyně dle skutkových závěrů vůbec nevypořádala. Lze tedy konstatovat, že žalobkyní nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně postupovala s takovou odbornou péčí, jakou si situace vyžadovala. I v tomto směru měl soud v úmyslu na nařízeném jednání žalobkyni poučit.20. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 15 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč.21. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný až od 25. 11. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti povinnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 18. 11. 2025 (doručení viz § 573 o. z.) s určením data splatnosti do tří dnů). Domněnka doby dojití v případě poštovních zásilek je v § 573 o. z. stanovena na třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzva, kde byla uvedena lhůta k zaplacení dlužné částky nejpozději do tří dnů, byla odeslána dne 18. 11. 2025, dne 21. 11. 2025 byla dle zákonné domněnky doručena žalovanému a od 22. 11. 2025 běžela třídenní lhůta k zaplacení dluhu. Posledním dnem třídenní lhůty byl den 24. 11. 2025. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 25. 11. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně neunesla své důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o úvěru (a tedy i existenci závazku hradit případné další platby s úvěrem spojené, úrok či smluvní pokutu). Vzhledem k tomu, že s odlišnou splatností se pojí i odlišná sazba zákonného úroku z prodlení, byl návrh zamítnut i v části týkající se části úrokové sazby zákonného úroku z prodlení.22. Pro úplnost soud dodává, že z žádné z předložených listin nevyplývá, že by došlo k perfekci postoupení pohledávky vůči žalovanému, i výzva k úhradě před podáním žaloby je zasílána právní zástupkyní za žalobkyni.23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., a to pouze částečně, dle míry úspěchu žalobkyně. V dané věci měla z větší části úspěch žalobkyně, úspěch žalobkyně činí 60,75 %, neúspěch pak 39,25 %. Náhrada nákladů proto byla přiznána ve výši 21,50 % jejich celkové výše. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 235 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 690 Kč sestávající z částky 400 Kč za 3 úkony právní služby dle § 11 a.t. (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé, celkem 1 200 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 a. t. (300 Kč), celkem tedy 1 500 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem DPH. Celková výše nákladů tedy činí 3 050 Kč, z toho přiznáno 21,50 %, tedy 655,75 Kč. Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalobkyni soud uložil žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s.