5 C 222/2021-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 10. 10. 2019 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bankovním převodem a zavázal se jej společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 057 Kč splatit nejpozději dne 9. 11. 2019. Žalovaný úvěr do sjednaného data nesplatil, od následujícího dne je v prodlení. Žalobkyně kromě uvedené částky dále požadovala 500 Kč jakožto poplatek za odeslání upomínek k uhrazení dluhu, smluvní úrok ve výši 36 % za dobu od 10. 11. 2019 do 16. 10. 2020 z částky 4 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 229,50 Kč a náklady mimosoudního vymáhání ve výši 434 Kč. Přes výzvu žalovaný ničeho na svém dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], uzavřeli smlouvu o úvěru (prokázáno smlouvou ze dne 10. 10. 2019, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve smluvené výši 4 500 Kč, a to bankovním převodem na jeho účet (prokázáno potvrzením o provedené platbě). Žalovaný se jej zavázal splatit společně s úrokem ve výši 133,15 Kč, úroková sazba byla smluvena ve výši 36 % ročně, a s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 923,85 Kč, a to do 9. 11. 2019 v souhrnné výši 2 057 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru (prokázáno čl. II. bodem 2. písm. b) smlouvy). Pro případ prodlení se splacením dluhu si smluvní strany sjednaly, že věřitel bude oprávněn žalovanému zaslat upomínku zpoplatněnou částkou 500 Kč a dále má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu ve výši 434 Kč (prokázáno čl. VIII. bodem 1. písm. c) smlouvy). Věřitel žalovanému zaslal písemnou upomínku (prokázáno výzvou ze dne 9. 12. 2019). Žalovaný se dále zavázal v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, která z částky 4 500 Kč za období od 10. 11. 2019 do 31. 12. 2019 činí 229,50 Kč. Věřitel posléze pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 5. 2021 včetně podacího archu). Žalovaný i přes předžalobní upomínku ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2021 včetně podacího archu). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud rovněž posoudil vztah účastníků podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku (částka 5 163,50 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 434 Kč, a smluvní pokuty ve výši 229,50 Kč). Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál a úvěr v termínu splatnosti nezaplatil. Vznikla mu tak povinnost zaplatit kromě dlužné jistiny úvěru také smluvené sankce a poplatky. Žalovaný se dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z toho za dobu do 12. 4. 2021 kapitalizovaný na částku 626,30 Kč. Soud rovněž přiznal žalobkyni smluvní úrok za poskytnutí úvěru kapitalizovaný na částku 4 070,48 Kč O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.