5 C 247/2021-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že [právní předchůdkyně žalobkyně] [anonymizováno 5 slov] a žalovaná uzavřeli dne 13. 2. 2017 smlouvu o vzdělávání [číslo] podle které byla žalovaná přijata ke studiu a byla povinna zaplatit za každý započatý školní rok školné ve výši 15 000 Kč. Žalovaná nezaplatila školné za školní rok 2017 /2018, které bylo splatné dne 28. 2. 2017. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokuty ve výši 500 Kč, 1 000 Kč a 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2018, a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dluh přes opakované výzvy nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. [právní předchůdkyně žalobkyně] [anonymizováno 5 slov] a žalovaná uzavřely smlouvu o vzdělávání, kterou se škola zavázala poskytovat žalované vzdělávání v oboru [číslo] [typ oboru] [anonymizováno] a žalovaná se zavázala platit za to školné ve výši 15 000 Kč za každý započatý školní rok (prokázáno smlouvou [číslo] ze dne 13. 2. 2017, přihláškou ke studiu). Školné na první školní rok bylo splatné do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy (prokázáno bodem 4. smlouvy, rozhodnutím ředitele školy ze dne 15. 5. 2017). Pro případ prodlení s plněním peněžitého závazku se žalovaná zavázala zaplatit škole smluvní pokutu 500 Kč při prodlení delším než 14 dnů, a dále smluvní pokutu 1 000 Kč při prodlení delším než 30 dnů, a dále smluvní pokutu 5 000 Kč při prodlení delším než 90 dnů (prokázáno bodem 7. smlouvy). Žalovaná byla přijata ke studiu s účinností od 1. 9. 2017 (prokázáno rozhodnutím ředitele školy ze dne 15. 5. 2017). Žalovaná nezaplatila školné za školní rok 2017 /2018 ve výši 15 000 Kč (prokázáno výzvou ze dne 4. 1. 2018). Škola postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; postoupení bylo žalované písemně oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2018, oznámením o postoupení ze dne 5. 12. 2018). Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 7. 7. 2021 včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli tzv. inominátní smlouvu podle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která obsahuje podstatná smluvní ujednání a je dostatečně určitá. Dle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a školné v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Prodlením vznikla žalované povinnost zaplatit také smluvní pokuty shora uvedené. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 860 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 1 980 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 7 700 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.