12 C 216/2022-59 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 10 722 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ právní předchůdce“), uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 799 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, na svůj dluh dosud uhradila částku ve výši 5 995 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem a žalobkyní došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím svého opatrovníka, který poukázal na to, že ačkoliv v době uzavření smlouvy o zápůjčce dne [datum] ještě nebylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti žalované, ze znaleckého posudku je zřejmé, že žalovaná od narození trpí mentální retardací, která ovlivňuje její právní jednání a znemožňuje jí pochopit důsledky uzavřených smluv. V době uzavření předmětné smlouvy již probíhalo řízení o svéprávnosti a opatrovnictví žalované, proto má opatrovník za to, že žalovaná nebyla způsobilá k uzavření smlouvy. Dále namítá, že v době uzavření smlouvy o půjčce neměla žalovaná žádný příjem, poskytovatelem úvěrem tak nemohla být dostatečně posouzena schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. 3. V následné replice žalobkyně konstatuje, že předmětná smlouva byla uzavřena řádně a platně, když v době jejího uzavření byla žalovaná plně svéprávná a způsobilá právně jednat. Dále uvádí, že při schvalování úvěru vycházel právní předchůdce z údajů poskytnutých žalovanou, kdy předložené podklady (složenky) byly ověřovány vázaným zástupcem právního předchůdce; dále provedl lustraci žalované v bankovních i nebankovních registrech bez zjištění negativních záznamů, v insolvenčním rejstříku i v centrální evidenci exekucí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalovaná s právním předchůdcem chtěla dne [datum] uzavřít smlouvu o zápůjčce [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 799 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, s částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a s částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč, a to ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč; svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí peněžních prostředků ve výši 6 000 Kč v hotovosti (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo]). Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu a oznámením ze dne [datum] včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky, a to nejpozději do sedmi dnů od datace této výzvy, byla žalovaná vyzvána upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla žalovaná shledána jako osoba s vrozenou lehkou mentální retardací, která není léčitelná. Porucha negativně ovlivňuje schopnost žalované právně jednat. Posuzovaná by měla mít možnost nakládat s peněžními prostředky pouze omezeně, max. do výše 300 Kč (prokázáno citovaným znaleckým posudkem). Řízení o svéprávnosti žalované u Okresního soudu v Kutné Hoře bylo zahájeno v březnu 2019, rozsudkem ze dne 15. 10. 2019, č. j. 10 Nc 5203/2019-69, byla žalovaná omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let, přičemž omezení se mj. týká nakládání žalované se jměním, jehož hodnota přesahuje částku 300 Kč. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno Město Kutná Hora (prokázáno citovaným rozsudkem). 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. <i>8. Podle § 55 odst. 1 o. z. k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti.</i> <i>9. Podle § 57 odst. 1 o. z. soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.</i> <i>10. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když smlouva o zápůjčce mezi právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena neplatně. Ačkoliv bylo o omezení svéprávnosti žalované pravomocně rozhodnuto až po uzavření předmětné smlouvy, ze znaleckého posudku zpracovaného na zdravotní stav žalované bylo zjištěno, že jmenovaná trpí mentální retardací již od narození, přičemž tato duševní porucha ovlivňuje schopnost žalované právně jednat. Nutno dodat, že již v době před uzavřením smlouvy o zápůjčce byl u zdejšího soudu podán podnět k omezení svéprávnosti žalované, z čehož lze bezpečně dovozovat, že již v době před uzavřením předmětné smlouvy byly dány pochybnosti o duševním zdraví žalované a s tím spojenou způsobilostí právně jednat. Dále je nutné připomenout, že neplatné není pouze právní jednání učiněné osobou, která není plně svéprávná, ale též osobou jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581 o. z.). [jméno] skutečnost, že žalovaná právně jednala ještě před omezením její svéprávnosti tak sama o sobě není jediným podstatným kritériem pro posouzení její způsobilosti právně jednat. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku i ke skutečnosti, že řízení o omezení svéprávnosti žalované bylo vedeno již v době uzavření smlouvy, lze naopak zcela jednoznačně uzavřít, že žalovaná v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce nebyla právně způsobilá takovou smlouvu uzavřít, neboť její schopnost právně jednat ohledně úvěrové částky byla značně omezena. Soud tedy uzavřel, že právní jednání žalované spočívající v uzavření předmětné smlouvy bylo neplatné ve smyslu § 588 o. z. 16. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem a žalovanou, neboť má tuto smlouvu za neplatnou, a to s účinky ex tunc. 17. Za situace, kdy je smlouva o zápůjčce neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila 5 995 Kč, její bezdůvodné obohacení tak činí 5 Kč. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Vzhledem k tomu, že žalovaná již v době postoupení pohledávky byla omezena ve