12 C 244/2022-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 001 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] způsobil vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 21 583 Kč na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [jméno] (dále jen„ poškozený“). Jelikož žalovaný neměl k datu vzniku škody uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, tak náhrada škody byla uhrazena poškozenému [příjmení] kanceláří pojistitelů, konkrétně uhradila poškozenému dne [datum] náhradu škody ve výši 20 300 Kč, za odtah vozu pak 1 283 Kč a dále uhradila [právnická osoba] s.r.o. poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. [obec] kanceláři pojistitelů tak vznikl vůči žalovanému nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi Českou kanceláří pojistitelů a žalobkyní došlo k převodu předmětné pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Dále byli účastníci usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání, žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 6. Dne [datum] v 20:30 se v ulici [ulice] v [obec] stala dopravní nehoda mezi vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož pojistníkem byl [jméno] [jméno], a vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný; žalovaný byl řidičem svého vozu a dopravní nehodu způsobil. Na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], vznikla totální škoda ve výši 20 300 Kč, kterou poškozenému uhradila [ulice] kancelář pojistitelů (prokázáno zprávou Policie ČR ze dne [datum], likvidační zprávou č. ŠU 2020 [číslo]); dále [ulice] kancelář pojistitelů uhradila za odtah nepojízdného vozidla poškozeného částku ve výši 1 283 Kč (prokázáno fakturou ze dne [datum]). V neposlední řadě pak [ulice] kancelář pojistitelů zaplatila [právnická osoba] S.R.O. částku ve výši 2 420 Kč jako poplatek za zpracování (prokázáno z prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí). Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem (prokázáno smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum], vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel). Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k dobrovolnému zaplacení dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě se bude svého nároku domáhat soudní cestou (prokázáno výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel). 7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>8. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů platí, že vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>9. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poskytuje kancelář z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.</i> <i>10. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká výplatou plnění z garančního fondu Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.</i> <i>11. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>12. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 tohoto ustanovení platí, že povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. může, po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 15. Soud shledal, že žalovaný jako řidič a současně vlastník vozidla svým jednáním způsobil škodu na vozidle poškozeného, kterou [ulice] kancelář pojistitelů (tj. právní předchůdce žalobkyně) poškozenému z dopravní nehody proplatila. [příjmení] žalovaný způsobil a současně v dané době neměl žalovaný, jakožto vlastník a provozovatel vozidla, k předmětnému vozidlu sjednáno platné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Za tuto škodu dle § [číslo] i dle § 2927 odst. 1 o. z. odpovídá žalovaný s tím, že výplatou z garančního fondu [obec] kanceláři pojistitelů dle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti vznikl nárok vůči žalovanému jakožto provozovateli vozidla na jednu třetinu poskytnutého plnění včetně nákladů na jinou pověřenou osobu (zde poplatku na zpracování), tedy na částku v celkové výši 8 001 Kč. Jelikož byla pohledávka [obec] kanceláře pojistitelů za žalovaným postoupena podle § 1879 o. z. na žalobkyni a to včetně příslušenství (viz 1880 o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno, je žalobkyně aktivně legitimovaná nárokovat si tuto pohledávku. 16. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a dále dlužné smluvní úroky, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí. 17. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahu