5 C 111/2022-40 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 1. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 18 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 3 220 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 124 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 306 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 1 864 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 956 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 284 Kč. Věřitel před uzavřením každé ze smluv řádně posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se staly jeho závazky splatnými v celém rozsahu. Žalovaný na své dluhy dosud uhradil částky ve výši 22 030 Kč, 8 483 Kč a 5 826 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena a osobně se dostavil k jednání, nevyjádřil. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalobkyně, která požádala o případné odročení jednání, shledal-li by soud, že jí tvrzené a dokládané skutečnosti jsou nedostatečné pro to, aby mohlo být žalobě v celém rozsahu vyhověno. Soud této žádosti nevyhověl z důvodů uvedených níže. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 21. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 24. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 29. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě kterých původní věřitel poskytl žalovanému částky ve výši 35 000 Kč, 18 000 Kč a 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v případě smlouvy [číslo] dlužnou částku ve výši 63 079 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách. Dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 35 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 11 791 Kč, úroku ve výši 8 577 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč. V případě smlouvy [číslo] se žalovaný zavázal zaplatit dlužnou částku ve výši 33 650 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách, přičemž dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 18 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 7 124 Kč, úroku ve výši 3 220 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 306 Kč. V případě smlouvy [číslo] se žalovaný zavázal zaplatit dlužnou částku ve výši 24 104 Kč, a to ve 45 pravidelných týdenních splátkách, přičemž dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 14 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 956 Kč, úroku ve výši 1 864 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 284 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal vždy v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě. Ve smlouvách si strany ujednaly úrok ve výši 29 % ročně (vše prokázáno smlouvami o zápůjčce). Před uzavřením každé smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána Karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartách byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného, kdy tento byl uveden vždy ve výši okolo 35 000 Kč, odhadované měsíční výdaje byly uvedeny v rozmezí 4 000 Kč až 5 000 Kč, a to bez splátek z dřívějších dluhů žalovaného, které byly uvedeny zvlášť (prokázáno Kartami zákazníka). K tomu si žalobkyně od žalovaného vyžádala doklady, ze kterých zjistila, že žalovaný byl v době uzavření smluv podnikající osobou, která dosahovala minimálně příjmů zhruba 35 000 Kč (prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku, fakturami a příjmovými doklady). Žalovanému jako nájemci byla prodloužena nájemní smlouva na byt do 31. 5. 2020, kdy měsíční nájemné včetně záloh na služby činilo 7 540 Kč (prokázáno dodatkem [číslo] ze dne 5. 6. 2019). Žalovaný dluhy nesplácel řádně a včas, dosud zaplatil částku ve výši 22 030 Kč na smlouvu [číslo] částku ve výši 8 483 Kč na smlouvu [číslo] částku ve výši 5 826 Kč na smlouvu [číslo]. Pohledávky za žalovaným byly s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni, o čemž měl být žalovaný vyrozuměn (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne 6. 1. 2021). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne 9. 11. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 8. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je z