5 C 15/2022-90 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalovaných částek 230 825,28 Kč s příslušenstvím a 16 000 Kč s příslušenství s tím, že žalovaný a původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], jíž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně a poplatky účtované v souvislosti s vedením účtu. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také jej kdykoli částečně nebo zcela splatit. Po dosažení maximální hranice debetu byly další splatné transakce evidovány jako položky po splatnosti a jistina povoleného debetu se dále nenavyšovala. Žalovaný porušil povinnost úvěr splácet, a proto byl dluh dne [datum] v celé výši zesplatněn. Žalobkyně tak požadovala 16 000 Kč jako nesplacenou jistinu a dále příslušenství této pohledávky. Dále byla mezi shora uvedeným původním věřitelem a žalovaným uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo], na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 230 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % ročně a dalšími smluvenými poplatky. Původní věřitel smluvní povinnost splnil a poskytl žalovanému úvěr, který ovšem žalovaný řádně a včas nesplácel. Proto původní věřitel přistoupil dne [datum] k zesplatnění úvěru a požaduje zaplacení nesplacené jistiny, poplatků a příslušenství. Obě pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny na [právnická osoba] a.s., která je dále postoupila na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl k zaplacení dlužných částek žalobkyní vyzván výzvou před podáním žaloby. 2. Skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, když situace, kdy pobyt žalovaného není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu. Protože se nepodařilo přes pátrání soudu zjistit, na území jakého členského státu má žalovaný v současné době bydliště, pak má soud za to s odkazem na závěry rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] ze dne [datum] ve věci [právnická osoba] proti [jméno] [příjmení] [příjmení], ECR I [číslo], že obdobně v této věci je soudem příslušným o věci rozhodnout, když na území ČR se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného a žalovaný před podáním žaloby žalobci jinou adresu neoznámil. Pak tedy soud pokračoval podle vnitrostátního procesního práva a ustanovil k ochraně zájmů žalovaného v řízení opatrovníkem advokáta. 3. Opatrovnice žalovaného se k žalobě vyjádřila tak, že dle žalobkyní předložených listinných důkazů nebylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky z uvedených smluv skutečně čerpal, když žalobkyní předložené výpisy jsou nedostatečnými důkazy. Z opatrnosti vznesla námitku promlčení ohledně žalované částky 16 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta již v roce 2017. Konečně uvedla, že původní věřitel řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného splácet peněžní prostředky, když nelze spoléhat na prohlášení dlužníka, ale je nutné vyvinout aktivitu tak, aby byly zjištěny skutečnosti, na základě kterých půjde vyhodnotit příjmy i výdaje spotřebitele. Uzavřené smlouvy jsou tak absolutně neplatné. S ohledem na uvedené navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaný a společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, jíž se banka zavázala za dále dohodnutých podmínek poskytovat či zprostředkovávat bankovní služby ve smlouvě uvedené, přičemž žalovaný při uzavření smlouvy předložil své osobní doklady k prokázání totožnosti (prokázáno smlouvou ze dne [datum] včetně kopie občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění). Žalovaný zažádal o nastavení služby GSM banking/Mobilní Elektronický klíč, přičemž se opět prokázal osobním dokladem. Dne [datum] žalovaný převzal obálku s kódy I-PIN a T-PIN pro použití Mobilního Elektronického klíče formou SMS zprávy (prokázáno žádostí ze dne [datum] včetně kopie občanského průkazu a protokolem o převzetí a užívání kódů ze dne [datum]). 6. Na základě takto převzatých kódů pro ověření totožnosti při komunikaci prostřednictvím elektronických prostředků na dálku žalovaný uzavřel s bankou dne [datum] smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, kdy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou přečerpání na běžném účtu do částky 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit smluvní úrok ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný byl oprávněn čerpat povolený debet nepřetržitě nejdéle po dobu jednoho roku, byl taktéž oprávněn dlužnou částku splatit kdykoli zcela nebo částečně (tj. zajistit na účtu nulový nebo kreditní zůstatek), byl tak povinen učinit v poslední den lhůty v délce jednoho roku od čerpání (prokázáno smlouvou o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum] [číslo]). Ke smlouvě bylo dále doloženo potvrzení původního věřitele, že žalovaný byl dne [datum] ohledně schopnosti splácení hodnocen v pořádku bez zjištění negativních informací, přičemž tento protokol o hodnocení byl výsledkem procesu schvalování dle interních předpisů původního věřitele, kterým byly posouzeny v protokolu uvedené oblasti (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Dále žalovaný a banka uzavřeli prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků na dálku dne [datum]„ smlouvo o půjčce“, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 230 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet společně s úrokem ve výši 11,99 % ročně formou 120 pravidelných měsíčních splátek po 3 298,50 Kč k 15. dni v měsíci (prokázáno smlouvou ze dne [datum] [číslo] včetně certifikátů o podpisu a akceptace návrhu ze dne [datum]). Žalovaný na základě smlouvy o povoleném debetu postupně počínaje dne [datum], kdy byl zůstatek peněžních prostředků na účtu nulový, čerpal peněžní prostředky, přičemž v období dubna 2020 provedl dílčí splátky úvěru, ke dni [datum] povolený debet dosáhl maximální částky 16 000 Kč (prokázáno výpisem z povoleného debetu). Dne [datum] žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 230 000 Kč, přičemž od data tohoto čerpání do dne [datum] uhradil celkem 2 721,83 Kč (prokázáno výpisem spotřebitelského úvěru). S ohledem na porušování smluvních ujednání banka pohledávky z obou úvěrů prohlásila za splatné a vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu (prokázáno prohlášeními o okamžité splatnosti ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel). 7. Pohledávky za žalovaným byly následně smlouvou ze dne [datum] postoupeny na [právnická osoba], a.s., [IČO], o čemž byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem (prokázáno rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] přílohy [číslo] vyrozuměními o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně přehledu podacích čísel). Společnost I- [právnická osoba], [IČO], smlouvou ze dne [datum] pohledávky za žalovaným postoupila dále na žalobkyni, což taktéž žalovanému oznámila (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] oznámeními o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně seznamu odeslaných oznámení). Žalobkyně pak žalovaného ještě jednou vyzvala k dobrovolnému zaplacení dlužných částek s upozorněním, že v opačném případě se bude svého nároku domáhat soudní cestou (prokázáno předžalobními výzvami ze dne [datum] včetně seznamu odeslaných výzev). 8. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. Žalobkyně (její právní předchůdce) smlouvy uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelské smlouvy ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvy neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr poskytovaný spotřebiteli je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 10. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro s