5 C 230/2022-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že se jedná o nesplacenou část dluhu podle dohody o narovnání, kterou mezi sebou účastnice uzavřely dne [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a dluh se proto stal podle podmínek dohody splatným dne [datum]. Žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: 5. Účastníci platně uzavřeli dohodu o narovnání, v níž se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 10 399 Kč v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci; narovnáním byla mezi účastníky nově upravena sporná práva a povinnosti ze smlouvy o dodávce služeb [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] S.a.r.l. (prokázáno dohodou o narovnání ze dne [datum]). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné dne [datum], a podle dohody se celá dosud neuhrazená část dluhu stala okamžitě splatnou (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu). 6. Po právní stránce soud postupoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Dle ustanovení § 1903 odst. 1 věty prvé o.z., lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Dle ustanovení § 1906 o.z., ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. 7. Za shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná dluh žalobkyni řádně a včas nezaplatila. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 1 540 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 159,20 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 7 479,20 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.