5 C 268/2022-41 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 9. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 6 496 Kč s úrokovou sazbou 23,79 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Žalovaný na svůj dluh dosud uhradil částku ve výši 2 708 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 7. 1. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Podáním doručeným soudu dne 22. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 731,28 Kč a úroku ve výši 15,29 % ročně z částky 18 715 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že prověřením splátek žalovaného zjistila, že se dostal do prodlení dne 11. 9. 2020. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil ve výroku I. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že lituje, že nesplnil své smluvní povinnosti. Do celé záležitosti se zamotal a dluh nedopatřením neuhradil. Nyní má stále zájem dostát své povinnosti a dluh uhradit. V současné době má stálé zaměstnání a byl by schopen hradit na dluh částku až 5 000 Kč měsíčně. 4. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila a vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Žalobkyně požádala o případné odročení jednání, shledal-li by soud, že jí tvrzené a dokládané skutečnosti jsou nedostatečné pro to, aby mohlo být žalobě v celém rozsahu vyhověno. Soud této žádosti nevyhověl z důvodů uvedených níže. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne 10. 9. 2020 smlouvu [číslo] na základě které původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a úrok ve výši 6 496 Kč s úrokovou sazbou 23,79 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách. Peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny převodem na jeho bankovní účet (prokázáno výpisem z účtu). Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 23,79 % ročně. Jedno z ustanovení smlouvy obsahuje formuli, že žalovaný poskytl věřiteli úplné a pravdivé informace o tom, že je schopen splácet úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil (prokázáno smlouvou [číslo]). Žalovaný zatím na svůj dluh uhradil celkovou částku 2 708 Kč. 7. Před uzavřením smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána Karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartě byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 29 000 Kč, odhadované měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 14 000 Kč (prokázáno Kartou zákazníka). 8. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 7. 1. 2022 převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byla mu poskytnuta lhůta k zaplacení zbývající dlužné částky do 17. 2. 2022 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně seznamu a oznámením ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný řádně vyzván upomínkou před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku). 9. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 10. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 11. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly. 14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. 16. Ze smlouvy se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet zápůjčku, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil. Z uvedeného se však nepodává nic o tom, z jakých konkrétních informací o příjmech a výdajích žalovaného věřitel vycházel a zda tato tvrzení spotřebitele skutečně ověřoval. Nutno připomenout, že