5 C 343/2022-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 8. 7. 2021 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Úrok nebyl účastníky sjednán. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku žalobkyni do 28. 7. 2021, což neučinil. Pro případ prodlení se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši ve výši 0,25 % denně z dlužné částky. Žalovaný dluh žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, podle které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný peněžní prostředky převzal a zavázal se je vrátit do 28. 7. 2021. Podle čl. II bod 4. smlouvy, je žalovaný v případě prodlení s vrácením zápůjčky povinen uhradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně (vše prokázáno smlouvou ze dne 8. 7. 2021). Žalovaný dluh žalobkyni nezaplatil ani po zaslané výzvě (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2021 včetně podacího lístku). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, když žalobkyni v termínu splatnosti řádně nevrátil zapůjčené peněžní prostředky. Tím se žalovaný dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni ve výši, kterou si účastníci mezi sebou ujednali. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), jednoduchá výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) 2 x 1 900 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí (jednoduchá výzva k plnění) 1 x 950 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 186,50 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 7 636,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.