5 C 477/2022-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 16. 9. 2019 smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala bankovním převodem a zavázala se jej splatit nejpozději dne 16. 9. 2020. Žalovaná úvěr do sjednaného data nesplatila, od následujícího dne je v prodlení. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli smlouvu o úvěru (prokázáno smlouvou ze dne 16. 9. 2019, potvrzením o příchozí platbě). Právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy poskytl žalované úvěr ve smluvené výši 30 000 Kč, a to bankovním převodem na její účet (prokázáno potvrzením o odchozí platbě). Žalovaná se jej zavázala splatit do 16. 9. 2020 (prokázáno článkem III. smlouvy). Věřitel pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022 včetně příloh a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 2. 2022 včetně podacího lístku). Žalovaná i přes předžalobní upomínku ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2022 včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 1 200 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna advokáta za úkony právní služby činí 3 x 2 300 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 638 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 10 638 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.