7 C 258/2020 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce po žalované domáhal náhrady škody spočívající v odtěžení 10 000 m3 bahenního sedimentu ze dna rybníka [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] rybník – vodní plocha, zapsáno na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, katastrální pracoviště Kutná Hora, katastrální úřad pro Středočeský kraj, a uložení tohoto sedimentu na pozemcích zajištěných žalovanou, to vše z titulu porušení povinnosti při provozu závodu, nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti. Žalobce uvedl, že žalovaná je výlučným vlastníkem, a provozuje svou podnikatelskou činnost – chov ryb, na rybníku Pastušský, pozemek [číslo] rybník – vodní plocha, v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na [list vlastnictví], přičemž odtok vody z rybníka [anonymizováno] je jediným zdrojem vody pro rybník [anonymizováno], který má žalobce na základě práva věcného břemene v užívání. Žalobce dále uvedl, že v roce 2007 provedl celkovou obnovu rybníka [anonymizováno], včetně odtěžení 35 000 m3 bahenního sedimentu, čímž se stal rybník plně funkčním a bez závad. Žalovaná v roce 2016 provedla, za účelem výlovu rybí obsádky, vypuštění rybníka [anonymizováno] a minimálně do jara roku 2017 ponechala otevřené výpustní zařízení – stavidlo, čímž došlo k zanesení rybníka [anonymizováno] bahenním sedimentem, a způsobením škody žalobci. Žalobce tuto skutečnost zjistil při výlovu svého rybníka [anonymizováno] dne [datum]; rozsah způsobené škody poté zjistil z technické zprávy o geofyzikálním měření na určení objemu rybničních sedimentů ze dne [datum], jež provedla [právnická osoba] [obec] spol. s.r.o., [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalobce se domnívá, že žalovaná svou provozní činností na rybníce [anonymizováno], který využívá ke své výdělečné činnosti, způsobila zanesení rybníka [anonymizováno] cca 10 867 m3 bahenního sedimentu, když tomuto mohla jednoduše zamezit vložením tzv. dluží (příčného vodorovně uloženého prkna, či prken) do výpustního zařízení rybníka [anonymizováno]. S ohledem na shora uvedené zvolil žalobce jako způsob náhrady škody naturální restituci – uvedení do předešlého stavu. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu, když dle jejího mínění žalobce pracuje s nerelevantními daty a nepřesnými údaji, z nichž nelze zjistit, kdy přesně došlo k uložení sedimentů v rybníce [anonymizováno]. Nadto žalovaná konstatuje, že ve správním řízení žalobce datoval vznik části škody na přelom let 2015 a 2016, kdy s ohledem na běh promlčecí lhůty by měl být tento nárok již promlčen. Žalovaná uvedla, že vypuštění rybníka [anonymizováno] a následný volný průtok vody, je běžná situace, stejně jako„ letnění“ a„ zimování“, jež jsou obvyklým hospodářským postupem, který se na rybnících provádí. Žalovaná dále uvedla, že sedimenty uložené v rybníce [anonymizováno] nevznikají v [anonymizováno] rybníku, a nemají souvislost s činností žalované, ale nese je po celé své délce vodní tok [anonymizováno], který má velmi vodné povodí o ploše zhruba 27 km2, z velké části zemědělsky využívané a svažité, tedy erozně výrazně ohrožené. Do rybníků obou účastníků se dostává srovnatelné množství sedimentů, avšak s ohledem na menší plochu rybníka [anonymizováno], a zároveň jeho větší hloubku v prostoru výpusti, se zde erozní materiál hromadí. Žalovaná konstatovala, že neporušila žádné právní předpisy, ani rozhodní správních orgánů, což bylo ostatně prokázáno v rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS. 3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne [datum], konkrétně, že v roce 2010 došlo ke kompletnímu odbahnění rybníka Pastušský. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí – informacích o pozemku pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obci [obec], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] rybník, o výměře 20 877 m2, je [jméno] [příjmení] [příjmení], bytem [adresa], přičemž výkon vlastnického práva je omezen věcným břemenem užívání. 6. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [jméno], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jako vlastníky rybníka [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] o výměře 20 877 m2 – vodní plocha, rybník v k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obci [obec], zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obec Bratčice, na straně jedné, a žalobcem jako oprávněným, na straně druhé, bylo zjištěno, že žalobci bylo úplatně zřízeno věcné břemeno výlučného užívání a hospodaření na shora citovaném rybníce [anonymizováno], a to na dobu 40 let ode dne podpisu smlouvy. 7. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí – informacích o pozemku pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obci [obec], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] rybník, o výměře 77 782 m2, je žalovaná. 8. Z výpisu údajů zveřejněných na stránkách Ministerstva financí bylo zjištěno, že žalovaná je plátcem DPH, a to od [datum]. 9. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] a z výpisu z veřejného rejstříku ARES ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná je osobou podnikající v zemědělské výrobě, mimo jiné se zaměřením na chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu. 10. Z fotografií doložených žalobcem a rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. ŽP [číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobci bylo povoleno k trvalému užívání stavby odbahnění a rekonstrukce objektů rybníka [anonymizováno] parc. [číslo] rybník v k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obci [obec], zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obec Bratčice. Současně byl žalobci schválen manipulační řád pro rybník [anonymizováno], a rybník zařazen do IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu. Z citovaného rozhodnutí bylo dále zjištěno, že došlo k odbahnění cca 29 250 m3 sedimentu, rekonstrukci hráze, úpravě bezpečnostního přelivu, spodní výpustě a odpadního potrubí. 11. Z hydrologických dat Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 936/08, bylo zjištěno, že obvyklé roční maximum průtoku vodního toku [anonymizováno] v profilu hráze rybníka [anonymizováno] je 2,30 m3/s. U pětileté vody se jedná o průtok o hodnotě 7,21 m3/s a pro případ desetileté vody o průtok 10,4 m3/s. 12. Ze spisového materiálu Městského úřadu Čáslav, nazvaného přestupek 2008 – [anonymizováno], soud zjistil, že proti žalobci bylo dne [datum] zahájeno řízení ve věci přestupku dle § 118 odst. 1 písm. a) a § 119 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, spočívající v porušení povinnosti vlastníka vodního díla dle § 59 odst. j písm. a), b), kterého se měl dopustit nedodržením bodu A2.3 Manipulačního řádu – vytažením dluží spodní výpusti naplno, čímž došlo k navýšení odtokového množství vody, a tím i ke zvýšenému posunu sedimentů a odtékání sedimentu z rybníka do níže položeného vodního toku. Předmětné řízení bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno, neboť vodoprávní úřad dospěl k závěru, že nastalá situace byla způsobena havarijním stavem na výpustném zařízení, které se stalo neovladatelným z důvodu zanesení sedimentem, a pro jeho zprovoznění musela být použitá technická zařízení s tlakovou vodou. Přičemž vodoprávní úřad byl ve svém odůvodnění přesvědčen, že na rybníku [anonymizováno] docházelo k posunu sedimentu z tohoto rybníka do rybníka [anonymizováno] a způsobilo poškození výpustného zařízení – havarijní stav na rybníku Lázeňka, kdy následně nemohlo být s výpustným zařízení manipulováno v souladu s manipulačním řádem. 13. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. ŽP [číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalované bylo v souladu s ust. § 8 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o vodách vydáno povolení k nakládání s povrchovými vodami na rybníku [anonymizováno], par. [číslo] v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, na vodním toku [anonymizováno] – k jejich vzdouvání a akumulaci. 14. Z Manipulačního a provozního řádu rybníka [anonymizováno], schváleného Městským úřadem Čáslav, odbor životního prostředí, dne [datum], č. j. ŽP [číslo], zejm. ze str. 8 kapitola C.1. bylo zjištěno, že vypouštění rybníka [anonymizováno] je možno provádět podle potřeby pro odlov rybí osádky nebo pro pravidelnou údržbu a revizi objektů a hráze jedenkrát za jeden až dva roky. Dle ČSN [číslo] nemá denní pokles hladiny přesáhnout 1 m a průtok pod rybník