12 C 145/2023-28 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 12 615,20 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), uzavřela s žalovanou dne 17. 6. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým limitem ve výši 8 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 146,949 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v měsíčních splátkách vždy ve výši alespoň 13 % nesplaceného úvěru. Dlužná částka ve výši 12 615,20 Kč se skládá z jistiny ve výši 8 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (3x 250 Kč) a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 3 865,20 Kč. Právní předchůdce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté byl žalované v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Z listiny nazvané úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 17. 6. 2022 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje právní předchůdce, na straně úvěrovaného pak žalovaná. Právní předchůdce se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 8 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 146,949 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v měsíčních splátkách vždy ve výši alespoň 13 % nesplaceného úvěru. 5. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4. 5. 2023 soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované a žalovaná byla majitelkou účtu i v červnu roku 2022; dne 20. 6. 2022 byla na tento účet připsána částka ve výši 8 000 Kč pod [variabilní symbol]. 6. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2020 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2022 soud zjistil, že postoupení předmětné pohledávky bylo žalované oznámeno. 8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2022 a podacího lístku ze dne 16. 11. 2022 soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva s třídenní lhůtou pro plnění. 9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli být vázána obsahem listiny žalobkyní označené jako úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice. Na předmětné listině jsou uvedena toliko data podpisu, nikoliv však podpisy ani jedné ze stran. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měla žalovaná vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaná elektronicky odsouhlasila obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsala. Soud dotazem na banku zjistil, že předmětný účet je skutečně žalované, přičemž žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky žalované na tento účet právní předchůdce poskytl. <i>11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>13. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 17. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdce uzavřel smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv. 18. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, a současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč žalované na účet, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí právní předchůdce prokazatelně poskytl z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že právní předchůdce poskytl žalované celkem peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby neuhradila ničeho, její bezdůvodné obohacení tak činí 8 000 Kč. První výzvou k úhradě dluhu žalobkyni, jejíž odeslání žalobkyně prokázala, byla předžalobní výzva ze dne 16. 11. 2022, v níž byla žalované