12 C 158/2023-30 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč spolu s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil platební povinnosti vyplývající z rámcové smlouvy [číslo] kterou s uzavřel dne [datum] s žalobkyní a na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně dále uvedla, že na základě citované smlouvy a následného dodatku [číslo] k rámcové smlouvě, uzavřeného dne [datum], bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše povoleného limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit kontokorent vždy do jednoho roku od jakéhokoliv čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 20,64 % p.a. Protože žalovaný porušil své smluvní povinnosti, čímž vznikl nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu, poskytla žalobkyně žalovanému lhůtu k uhrazení závazku do [datum]. Žalovaný neplnil své platební povinnosti a žalobkyně přistoupila k zesplatnění dlužné částky ke dni [datum]. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka jistiny kontokorentu 10 000 Kč a byla úročena úrokovou sazbou ve výši 20,64 % ročně. Žalovaný ani přes výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně sjednala s žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet (prokázáno smlouvou ze dne [datum]). Dne [datum] požádal žalovaný u žalobkyně o úvěr a uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem z podnikání činí 40 000 Kč (prokázáno listinou Příjmy-Výdaje klienta). Příjem i výdaje žalovaného byly ověřeny z běžného účtu vedeného u žalobkyně č. [bankovní účet] (prokázáno výpisy z účtu č. [bankovní účet] za období březen 2022 až květen 2022). Žalovaný měl další závazky v podobě spotřebního úvěru s celkovou měsíční splátkou ve výši 3 382 Kč (prokázáno úvěrovou zprávou). Dne [datum] žalobkyně s žalovaným sjednali k této smlouvě Dodatek [číslo] v rámci kterého sjednali možnost žalovaného čerpat prostředky ze svého běžného účtu až do záporného zůstatku ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný musí kontokorent splatit vždy do jednoho roku od jakéhokoliv čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu (prokázáno dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]). Žalovaný porušil své smluvní povinnosti a dne [datum] žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru; žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 10 481,97 Kč (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění (prokázáno dopisem ze dne [datum], včetně podací zprávy). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o účtu dle § 2662 an. o. z. a následně smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když od žalovaného získala informace o jeho majetkových poměrech, přičemž disponovala informacemi o dosavadním splácení dalších úvěrů. Žalovanému bylo poskytnuto 10 000 Kč s tím, že sjednaná splátka byla ve výši, která měla být pokryta disponibilním příjmem žalovaného. Žalobkyně tedy dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč; dále soud žalobkyni přiznal dlužné úroky, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 400 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v uvedené výši. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).