12 C 325/2023-30 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 5. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení celkové částky 9 660 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila své platební povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne 17. 7. 2022, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala celkem žalobkyni vrátit částku ve výši 9 030 Kč, a to v jediné splátce se splatností ke dni 16. 8. 2022. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovanou byla uzavřena elektronicky. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím služby [název] [anonymizována dvě slova] [adresa], [země], [anonymizována dvě slova] [číslo]), tím, že výše uvedené [společnosti] zpřístupnila svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalovaná splátku neuhradila řádně a včas, v důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 630 Kč dle čl. 6 všeobecných podmínek (0,1 % denně z jistiny). Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 17. 7. 2022 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč za poplatek ve výši 2 030 Kč s tím, že úvěr s poplatkem bude vrácen v jediné splátce se splatností ke dni 16. 8 2022. 4. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a že na tento účet byla dne 18. 7. 2022 připsána částka ve výši 7 000 Kč pod [variabilní symbol]. 5. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli být vázána obsahem listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Na předmětné listině je uveden toliko podpis pravděpodobně osoby jednající za žalobkyni a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaná měla danou listinu podepsat. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měla žalovaná vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaná elektronicky odsouhlasila obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že tuto listinu následně podepsala kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Soud dotazem na banku zjistil, že předmětný účet je skutečně žalované, přičemž žalobkyně prokázala, že peněžní prostředky žalované na tento účet žalobkyně poskytla. <i>7. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>9. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 13. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do systému mohl prakticky kdokoliv. 14. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, a současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 7 000 Kč žalované na účet, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně poskytla z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované celkem peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby neuhradila ničeho, její bezdůvodné obohacení činí právě 7 000 Kč. První výzvou k úhradě dluhu žalobkyni, jejíž odeslání žalobkyně prokázala, byla předžalobní výzva ze dne 13. 3. 2023, v níž byla žalované stanovena třídenní lhůta k plnění. Tři dny od doručení (doručení srov. § 573 o. z.) uběhly dne 20. 3. 2023. Ode dne následujícího je tak žalovaná s úhradou svého dluhu žalobkyni v prodlení. Soud proto uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení v jeho zákonné výši od 21. 3. 2023 do zaplacení (výrok I.). Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývající části uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů říz