12 C 37/2023-46 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení celkové částky 53 500 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne 7. 2. 2022, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostně na žalovaným uvedený účet. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit poplatek ve výši 21 000 Kč s tím, že jej společně s poskytnutými peněžními prostředky vrátí v pěti 14 denních splátkách po 10 200 Kč od 20. 2. 2022. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas a na svůj závazek neuhradil ničeho. Dlužná částka ve výši 53 500 Kč se skládá z jistiny ve výši 30 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč dle čl. 8 smlouvy. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Z listiny nazvané smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč za poplatek ve výši 21 000 Kč s tím, že úvěrující je povinen odeslat finanční částku na bankovní účet č. [bankovní účet] a úvěrovaný je povinen splatit úvěr do 17. 4. 2022 v pěti 14 denních splátkách po 10 200 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla stanovena smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jednotlivé splátky, úrok z prodlení a smluvní pokuta. 5. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 17. 5. 2023 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, přičemž dne 7. 2. 2022 byla na tento účet připsána částka ve výši 30 000 Kč. 6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 5. 2022 a podacího lístku ze dne 14. 5. 2022 soud zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva s třídenní lhůtou pro plnění. 7. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]. Na předmětné listině je uveden toliko vlastnoruční podpis pravděpodobně osoby jednající za žalobkyni a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaný měl danou listinu podepsat dne 7. 2. 2022 prostřednictvím elektronického kódu zaslaného PIN kodu [číslo]. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsal. Žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč na účet žalovaného. <i>9. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 16. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jejího systému mohl prakticky kdokoliv. 17. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč žalovanému na účet, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně poskytla z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby neuhradil ničeho, jeho bezdůvodné obohacení činí právě 30 000