12 C 376/2023-45 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 5. 2023 se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení celkové částky 17 722 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne 15. 6. 2022, na jejímž základě byly žalovanému postupně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 12 300 Kč, a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal celkem žalobkyni vrátit částku ve výši 16 120 Kč, a to v jediné splátce se splatností ke dni 15. 7. 2022; dále účastníci sjednali volitelnou službu„ presto“ za poplatek 495 Kč. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. Žalovaný splátku neuhradil řádně a včas, v důsledku jeho prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit vyjma částky 16 615 Kč též zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 1 107 Kč dle čl. 6 všeobecných podmínek (0,1 % denně z jistiny). Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i žalovaný, ač řádně předvoláni, se k jednání bez omluvy nedostavili. 4. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 15. 6. 2022 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 300 Kč za poplatek ve výši 3 330 Kč s tím, že úvěr s poplatkem bude vrácen v jediné splátce se splatností ke dni 15. 7. 2022. 5. Ze zprávy [právnická osoba], [IČO] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a že na tento účet byla dne 15. 6. 2022 připsána částka ve výši 3 000 Kč, 4 000 Kč a 2 000 Kč pod [variabilní symbol]; dne 16. 6. 2022 byla na tento účet připsána částka ve výši 3 300 Kč pod [variabilní symbol]. 6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 7. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Na předmětné listině je uveden toliko podpis pravděpodobně osoby jednající za žalobkyni a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaný měl danou listinu podepsat. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že tuto listinu následně podepsal kliknutím na opt-in volbu„ Podepisuji“. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet] a že na tento účet byla ve dnech 15. 6. 2022 a 16. 6. 2022 připsána celková částka ve výši 12 300 Kč pod [variabilní symbol], tedy že žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 300 Kč skutečně poskytla. <i>8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>10. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 14. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do systému mohl prakticky kdokoliv. 15. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, a současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 12 300 Kč žalovanému na účet, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně poskytla z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem peněžní prostředky ve výši 12 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby neuhradil ničeho, jeho bezdůvodné obohacení činí právě 12 300 Kč. První výzvou k úhradě dluhu žalobkyni, jejíž odeslání žalobkyně prokázala, byla předžalobní výzva ze dne 10. 3. 2023, v níž byla žalovanému stanovena třídenní lhůta k plnění. Tři dny od doručení (doručení srov. § 573 o. z.) uběhly dne 20. 3. 2023. Ode dne následujícího je tak žalovaný s úhradou svého dluhu žalobkyni v prodlení. Soud proto uznal žalovaného p