5 C 116/2023-18 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy žalovaný v průběhu smluvního vztahu načerpal peněžní prostředky v konečné výši 20 198,06 Kč, kdy úvěr byl poskytován na bankovní účet žalovaného. Úvěruschopnost věřitel ověřil doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného, přičemž byl žalovaný dále lustrován ve veřejně dostupných databázích. Nedošlo přitom k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto mu byl úvěr poskytnut. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do [datum], což neučinil. Celková výše nároku tak po zohlednění případných dílčích plateb činí právě žalovanou částku. Původní věřitel následně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný dluh žalobkyni nezaplatil ani po zaslané předžalobní výzvě a předchozích upomínkách. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaný svou neúčast na jednání ani řádně neomluvil. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, přičemž pro případ, že by žalobě nemohlo být v plném rozsahu vyhověno, požádala o vyrozumění ze strany soudu a případné poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, a to i při nařízeném jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu na dobu neurčitou, dle které umožnil žalovanému opakované čerpání peněžních prostředků až do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky uhradit spolu s úrokem formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 11 % dlužné částky, resp. minimálně ve výši 1 000 Kč. Úrok byl účastníky sjednán ve výši 10,50 % měsíčně (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] včetně obchodních podmínek, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Žalovaný celkem čerpal peněžní prostředky ve výši 19 259 Kč, přičemž dosud měl zaplatit pouze 18 430 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla uzavřena smlouva o opakovaném postoupení pohledávek s tím, že původní věřitel bude postupně žalobkyni prodávat pohledávky za stanovených podmínek, s tím, že soubor postoupených pohledávek bude obsahovat identifikační údaje a adresy dlužníků či ručitelů, nominální hodnotu pohledávky a dosud neuhrazené náklady, datum poskytnutí úvěru a splatnosti dluhu a veškeré další údaje potřebné k vymožení pohledávek (prokázáno smlouvou o ze dne [datum]). K žalobě byla přiložena listina o postoupení pohledávek a PDF soubor, ve kterém jsou vypsána jména dlužníků včetně rodných čísel a uvedení částky (prokázáno listinou ze dne [datum] a tabulkou). Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky listinou, na níž byl uveden název původního věřitele, a toto vyrozumění bylo žalovanému zasláno společně s předžalobní výzvou prostřednictvím zástupce žalobkyně (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně je třeba předeslat, že sama skutková tvrzení neodpovídají zjištěním vyplývajícím z provedených listinných důkazů (např. celková výše čerpání peněžních prostředků žalovanou včetně jejich splácení). Žalobkyně uvedla neúplná skutková tvrzení ohledně výše dluhu a jeho splatnosti. Z tvrzení žalobkyně tak nebylo zřejmé, jak dospěla k žalované částce a datu její splatnosti, když smlouva o úvěru byla uzavřena na dobu neurčitou a z žalobkyní navržených důkazů nebylo zjištěno, že by dluhy z úvěru byly původním věřitelem k žalobkyní tvrzenému datu zesplatněny. Z žalobkyní předloženého přehledu splácení se dále podává, že dlužná částka se měla navýšit i o náklady na vymáhání dluhu, přičemž tyto nebyly tvrzení ani doloženy. Žalobkyně rovněž nepředložila důkazy pro svá tvrzení, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované podle zákona o spotřebitelském úvěru. 12. Především ale provedenými důkazy nebyla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že nabyla pohledávku za žalovaným od své právní předchůdkyně, resp. pak neprokázala oznámení o postoupení pohledávky žalovanému. Soud ze smlouvy o postoupení pohledávek a připojeného seznamu pohledávek pouze zjistil, že si strany této smlouvy sjednaly postupné odprodávání pohledávek, které měly být případně později specifikovány. Tento postup není v rozporu s právními předpisy, neboť je připuštěno, aby předmětem postoupení byla i pohledávka, která vznikne teprve v budoucnu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2529/2007). Nicméně nebylo zjištěno, že předmětem smlouvy se v budoucnu stala i pohledávka za žalovaným, neboť to z přiloženého PDF souboru žádným způsobem nevyplývá. Nutno podotknout, že v tomto souboru ani pohledávky nejsou specifikovány tak, jak předpokládá smlouva ze dne [datum] (absence údajů o adrese dlužníků). Soud pak není povinen zkoumat existenci či pravost a platnost smlouvy o postoupení pohledávek, pakliže byla původním či novým věřitelem splněna notifikační povinnost dle § 1882 odst. 1 o.z. Za situace, kdy nebyla prokázána existence smlouvy o postoupení pohledávek (resp. skutečnost, že pohledávka za žalovaným byla předmětem této smlouvy) postačovalo, aby bylo prokázáno, že původní věřitel žalovaného o postoupení pohledávky vyrozuměl. Postoupení pohledávky ovšem nebylo žalovanému původním věřitelem řádně oznámeno. Ačkoliv je na oznámení o postoupení pohledávky uveden původní věřitel, toto oznámení není žádným způsobem signováno a zároveň bylo odesláno zástupcem žalobkyně, nikoliv původním věřitelem. Případné postoupení pohledávky tak žalované ani nebylo oznámeno, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, aniž by se blíže zabýval nedostatky uvedenými v předchozím odstavci. 13. Soud nepostupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci nařídil jednání mj. za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poskytnout poučení, že jí dosud nebyly vylíčeny všechny rozhodující skutečnosti a nebyla prokázána tvrzení o tom, jaká je výše dlužné částky a datum její splatnosti, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni a zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy k jejich dotvrzení a označení. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení o.s.ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při ji