5 C 150/2023-18 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byla též kupní smlouva, nájemní smlouva a dále Všeobecné podmínky společnosti T- [právnická osoba] Na základě smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaná se zavázala za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestala za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit. Žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf 99 [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf 10 [číslo]). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy pro telefonní čísla TV127663131, [číslo] a DSL3003198 (prokázáno smlouvami [číslo]). Smlouvami se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Součástí smluv je ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu Xiaomi Redmi 9AT 32GB - Šedý, a o nájemní smlouvě na dvě koncová zařízení typu ARRIS VIP4302 a jedno koncové zařízení typu ZyXEL VMG3312-T20A. Kupní cena byla sjednána částkou 3 001 Kč. Žalobkyně poskytla žalované slevu z kupní ceny ve výši 1 000 Kč, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy na 24 měsíců. Nájemné bylo sjednáno měsíční částkou 99,99 Kč, 50 Kč a 17 Kč. Účastníci se dohodli na úhradě nájemného za koncová zařízení formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná se dále zavázala v případě nevrácení pronajatých zařízení do 30 dnů po ukončení smlouvy zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každé zařízení ARRIS a ve výši 1 850 Kč za zařízení ZyXEL. Žalovaná porušila svou povinnost, když přestala hradit předepsané splátky za koncová zařízení a za služby volání na speciálně zpoplatněná čísla. Žalobkyně účastnické smlouvy vypověděla dne [datum] a žalované vyúčtovala část kupní ceny zařízení Xiaomi ve výši poskytnuté slevy. Žalovaná pronajatá koncová zařízení žalobkyni včas nevrátila. (prokázáno vyúčtováními [číslo] výpovědí smluv). Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu řádně vyzvala předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Pokud jde o koncová zařízení, pak soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tak, že uzavřeli kupní smlouvu, na základě které bylo dodáno zboží, žalovaná zboží převzala, avšak neuhradila kupní cenu, a dle ustanovení § 2201 a násl. o.z. tak, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které byla žalované přenechána k dočasnému užívání určitá movitá věc, žalovaná se zavázala platit smluvené nájemné a po skončení nájmu věc odevzdat žalobkyni, což neučinila a byla tak podle § 2048 a násl. o. z. povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. 8. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.