5 C 212/2023-51 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 17 626 Kč s úrokovou sazbou 25,23 % ročně a poplatek za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 11 888 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 33 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 37 067 Kč s úrokovou sazbou 24,24 % ročně, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 669 Kč. Věřitel před uzavřením každé ze smluv řádně posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se staly jeho závazky splatnými v celém rozsahu. Žalovaný na své dluhy dosud uhradil částky ve výši 11 200 Kč a 750 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, a tedy subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v článku 18 odst. 2 a článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. 4. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaný svou neúčast na jednání ani neomluvil. Žalobkyně požádala o případné odročení jednání, shledal-li by soud, že jí tvrzené a dokládané skutečnosti jsou nedostatečné pro to, aby mohlo být žalobě v celém rozsahu vyhověno. Soud této žádosti nevyhověl z důvodů uvedených níže. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] na základě kterých původní věřitel poskytl žalovanému částky ve výši 30 000 Kč a 33 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků v případě smlouvy [číslo] dlužnou částku ve výši 62 610 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 30 000 Kč, úroku ve výši 17 626 Kč s úrokovou sazbou 49 %, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 11 888 Kč a pojistného ve výši 3 096 Kč. Peněžní prostředky žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě. V případě smlouvy [číslo] se žalovaný zavázal zaplatit dlužnou částku ve výši 81 332 Kč, a to v 24 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 33 000 Kč, úroku ve výši 37 067 Kč s úrokovou sazbou 86 %, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 669 Kč a pojistného ve výši 3 096 Kč. Peněžní prostředky ve výši 18 626 Kč si žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, a zbylá část ve výši 14 374 Kč byla žalobkyní použita na splacení dřívějších závazků žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Jedno z ustanovení smluv obsahuje formuli, že žalovaný poskytl věřiteli úplné a pravdivé informace o tom, že je schopen splácet úvěr, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil (vše prokázáno smlouvami o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]). Před uzavřením každé smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána Karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartách byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného, kdy tento byl uveden v rozmezí 18 207 Kč až 18 670 Kč, odhadované měsíční výdaje byly uvedeny v rozmezí 4 000 Kč až 6 000 Kč, a to bez splátek z dřívějších interních dluhů žalovaného, které byly uvedeny jako samostatné výdaje (prokázáno zákaznickými kartami ze dne [datum] a ze dne [datum]). K tomu si žalobkyně od žalovaného vyžádala doklady, ze kterých zjistila, že žalovaný byl v době uzavření smluv zaměstnán s měsíčním příjmem zhruba 19 000 Kč (prokázáno potvrzením zaměstnavatele žalovaného včetně pracovní smlouvy, výplatními páskami žalovaného). Žalovaný byl v době uzavření smluv jedním ze tří nájemců bytu v [obec], kde měsíční náklady na bydlení činily včetně záloh na energie celkem 10 000 Kč (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum]). Žalovaný dluhy nesplácel řádně a včas, dosud zaplatila částku ve výši 11 200 Kč na smlouvu [číslo] částku ve výši 750 Kč na smlouvu [číslo] (prokázáno tabulkami umoření). Pohledávky za žalovaným byly s účinností ke dni [datum] postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván ke splnění dluhu (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek a oznámením ze dne [datum] včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem. 9. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v