5 C 222/2023-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené nájemné za dobu do 31. 12. 2020, které byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni za užívání nebytového prostoru v domě na adrese [adresa], a to podle smlouvy uzavřené účastníky dne 6. 11. 2009. Žalovaná nezaplatila dluh žalobkyni ani po zaslané upomínce. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli smlouvu, podle které žalobkyně přenechala žalované k užívání na dobu neurčitou nebytový prostor ve 2. nadzemním podlaží v budově vlastněné žalobcem [adresa] v [obec a číslo]. Žalovaná se za to zavázala platit žalobkyni od 1. 4. 2019 částku 29 566 Kč měsíčně, od 1. 4. 2020 částku 15 197 Kč měsíčně, od 1. 9. 2020 částku 30 394 Kč měsíčně a od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 částku 15 197 Kč měsíčně, vždy nejpozději do 10. dne příslušného měsíce; žalovaná nebytový prostor převzala k užívání (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 6. 11. 2009, valorizačními výměry ročního nájemného ze dne 26. 2. 2019 a 17. 2. 2020, oznámeními o dočasné úpravě nájemného ze dne 26. 3. 2020, 22. 7. 2020 a 2. 11. 2020). Žalovaná za dobu do 31. 12. 2020 nezaplatila žalobkyni úplatu za užívání nebytového prostoru celkem ve výši 232 668 Kč, k jejíž částečné úhradě žalobkyně použila kauci, kterou ji žalovaná za tímto účelem poskytla ve výši 79 782 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 25. 1. 2023 včetně potvrzení o odeslání). 6. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 3074 odst. 1 věty prvé o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena nájemní smlouva. Žalovaná řádně nehradila žalobkyni za užívání předmětu nájmu. Žalobkyni tak vzniklo právo na dlužné nájemné, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Tím, že žalovaná nehradila nájemné řádně a včas, dostala se dnem následujícím po uplynutí lhůty splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 1. 1. 2021, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 6 116 Kč za zaplacený soudní poplatek, neboť žalobkyně více nepožadovala.